
„Vůz jede tam, kam směřují řidičovy oči“, říkal vždy automobilový závodník Denny svému psímu příteli Enzovi, který to měl vždy na paměti. Tenhle chytrák nás provází celou knihou, v jejímž podtitulu stojí … aneb jak jsem byl psem. Zvířecí pohled na věc je nedílnou součástí příběhu pomalu se rozpadající rodiny. Ačkoli Enzo nemůže zabránit každému příkoří, je právoplatným členem této smečky, které je bezmezně oddán.
Knížka Umění závodit v dešti vypráví o osudech dvojice přátel – Dennyho a Enza. Kamarádi až za hrob se doprovází všude. V tomto případě svého psa bere pán i na automobilové závody. Díky jeho nevšednímu přístupu je Enzo duší také závodník. Sleduje každý Dennyho závod a doma si ho pak ještě společně pouští na videu. Jde o příběh dvou přátel, dvou dobráků, kterým chlapeckou atmosféru naruší až žena. Denny jednoho dne potká Evu, která se nedlouho poté stává matkou jejich dcery Zoë.
Dosavadní soužití se mění, ale život jde dál. Enzo se naučí mít rád Evu i její mládě, o kterém tajně doufá, že bude vypadat jako on. Kromě těchto přání má psí vypravěč ještě jednu touhu. Po své psí smrti se chce na svět vrátit jako člověk. Při svém pravidelném sledování televize tuto teorii vyslechl v pořadu o Mongolsku, kde tvrdili, že připravení psi se mohou na svět narodit jako lidé.
„A přes to všechno se nemůžu dočkat chvíle, kdy se má duše zabydlí v jednom takovém mizerně vymyšleném dvounohém těle a já přijmu za své i člověčí zdravotní problémy!“
Enza si musí zamilovat každý čtenář. Je to takový moudrý patron, ve kterém se mísí lidské city se zvířecími pudy. Za jeho nekončící boj s osudem by se nemusel stydět žádný z nás. Enzo se stará o svého pána a jeho rodinu, i když má své problémy. Není ale sám, komu se v knize Umění závodit v dešti zhoršuje zdraví. Eva na tom začala být také špatně a rychle se to rozšířilo. Opravdové rodinné problémy začínají s Eviným upoutáním na lůžko a snahou jejích rodičů získat malou Zoë do péče. Tím se rozpoutá boj mezi otcem s omezenými finančními prostředky a podlými zabezpečenými prarodiči.
Knížku Gartha Steina doporučuji široké čtenářské veřejnosti. Každý si tam najde svou oblíbenou polohu. Příběh je plný citů i krutosti, hádek i usmiřování. Nechybí mu ani notná dávka humoru, který obstarává pes Enzo. Myslím si, že konec této knihy vás překvapí stejně jako mě a že za nějaký čas po ní sáhnete znovu a objevíte zase něco nového. Já už se na to moc těším.
„Jsem pes, vím, jak držet půst. Je to součást mého genetického původu, kterým tolik opovrhuji.“ (Enzo)
Knihu Umění závodit v dešti vydalo nakladatelství Jota