Pošli mi vzpomínky, které chceš pohladit…

• 

Recenze

Vytvořeno 10. 2. 2012 1:00

Autor: Jana Semelková

Do ruky se mi dostala útlá knížka veršů Barbory Vaněčkové. Poezii píše od svých patnácti let, byla textařkou jihočeské rockové skupiny SIMON a v loňském roce vydala svou knižní prvotinu.

 

Pošli mi vzpomínky
Pošli mi vzpomínky, které chceš pohladit,
až pohladím je, vrátím zpět,
které máš poslat, nevím poradit,
jen ukaž mi, jak vidíš svět.
…

Pětadvacet básní a pětadvacet fotografií dává dohromady příběh, v němž slovo doplňuje obraz a obraz evokuje slova. Autory fotografií jsou Michal Vaněček a Mirek Firman. Netuším, zda bylo první slovo či obraz, to totiž není podstatné. Daleko důležitější je, že fotografie vám navodí určitý pocit, který zdařilé verše mladé básnířky dokreslují. Nebo je tomu naopak? Vlastně nevím.

Myšlenky
Někdy se ztrácí…
jsou jako v hluboké jámě,
falešní hráči…
s talentem bez úcty k dámě.
Zoufale pátrá…
v očích se leskne zklamání,
úmysl chátrá…
myšlenky zaslouží uznání.
…

Kdysi na jedné besedě se čtenáři prohlásil před spisovatelkou Milenou Lukešovou jakýsi student, že ho básničky nebaví. Ona mu poradila, ať čte nebásničky. Měla na mysli texty písní. Mnozí přední básníci píšou pro kapely. Z veršů Barbory Vaněčkové také zní hudba, proto bych je zařadila mezi básničky i nebásničky.
V každém případě, chcete-li si odpočinout, snít, přemýšlet nebo jen tak si skládat slůvka k sobě, verše mladé básnířky vám pomohou nastolit správnou atmosféru. Věřte, že tahle útlá knížka, která se vejde do kapsy, kabelky, baťůžku, vám může být dobrým společníkem na cestách – třeba i jenom do práce či školy.

Vločka
Snáší se, je jako závoj bílý
co něžně zahalí ti tvář
jsou jich tisíce, tančí jako víly
a noc temnou promění si v zář.
…

(Vaněčková B. Pošli mi vzpomínky. Praha: Maxdorf, 2011.)

Knihu Pošli mi vzpomínky vydalo nakladatelství Maxdorf