Malý africký cestopis

• 

Recenze

Vytvořeno 7. 5. 2012 2:00

Autor: Jiří Lojín

Cestování už není tak dobrodružné, jako bylo dříve. Letecká spojení zkracují vzdálenosti, telefony zvyšují naši bezpečnost a podnikavé cestovní kanceláře nabízejí už nejenom odpočinek na lehátku u moře, ale i poznávání zapadlých míst zeměkoule. A ten kdo si společně s Nerudou povzdechne „již jsi nám, Země, malá“, si může střádat na nějaký chystaný kosmický nebo alespoň stratosférický let. Cestopis Sabaloka a Šestý nilský katarakt vznikl na základě prozaičtější okolnosti – výzkumné práce Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Malá česká výprava ve složení Lenka Lisá, Lenka Suková, Václav Cílek a Pavel Lisý se vydala do afrického pohoří Sabaloka do okolí Šestého nilského kataraktu, aby tam prováděla geoarcheologický průzkum. Byla to již druhá výprava na toto místo a měla navazovat na práci, započatou při výpravě první. Času nebylo nazbyt, protože toto zajímavé místo již brzy zmizí pod vodou chystané přehrady. Čtenáře, kteří by rádi sáhli po této knize, by určitě zajímalo, co je to vlastně Šestý nilský katarakt. Prof.Mgr.Miroslav Bárta, Dr. z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který k cestopisu napsal úvod, to vysvětluje:

Oblasti kataraktů (peřejí) na Nilu byly odedávna významnými sídelními oblastmi, kudy kráčela historie. Je to přirozené – Nil byl vždy významnou komunikační tepnou severovýchodní Afriky a v důsledku vysychání přilehlých oblastí v 6. a 5. tisíciletí př.Kr. se jeho katarakty staly přirozenými místy k osídlování.
(Lisá,L., Suková,L., Cílek,V., Lisý,P. Sabaloka a Šestý nilský katarakt. Praha: Novela bohemica, 2012, str.5.)

Na přiložené mapě jsou vyznačeny polohy všech šesti nilských kataraktů. O tom šestém se říká, že je nejmenší, ale nejkrásnější. Samozřejmě, na takovém místě je pravděpodobnost archeologických nálezů velmi vysoká.

Cestopis je vlastně soubor deníkových zápisů výpravy, která probíhala od 14.2.2011 do 6.3.2011. Je samozřejmé, že se členové potýkali s mnoha problémy, ať už to byl laxní přístup egyptských úřadů k udělování povolení, nebo automatické požadování bakšiše místními obyvateli za každé rýpnutí do půdy. Deníkové zápisy jsou doplněny dalšímu texty. Původními, které osvětlují zeměpisné a společenské poměry, i převzatými z historických knih, jež mohou čtenáře ponoukat k úvahám, jak málo se v těchto místech změnilo.

Důležitou součástí cestopisu jsou fotografie, zabírají více než polovinu prostoru. Autoři se v tomto případě nespoléhali na pouhou barevnou přílohu, která by určitě snížila náklady na vydání, ale vše je zakomponováno do jednoho celku. Pokud by se jednalo o rozsáhlejší publikaci, působila by dojmem luxusního vydání. Cestopis Sabaloka a Šestý nilský katarakt má rozsah pouhých šedesáti stran a je v měkké brožované vazbě, takže navenek se tváří spíše jako katalog.

Texty, které střídavě psali všichni členové výpravy, jsou poněkud nekompaktní, a zvláště od Václava Cílka, který je zkušeným spisovatelem, by čtenář čekal větší populárně vědecký záběr, ale chápu, že by to porušilo vyváženost příspěvků ostatních členů expedice. Kniha je zajímavým dokumentem pomáhajícím zprostředkovat přímý kontakt čtenáře s místy, kam se podívá jen málo Evropanů, nepřefiltrovaným službami cestovních kanceláří. Barevné fotografie Pavla Lisého vkomponované do textu pocit kontaktu s krajinou ještě posílí.

Knihu Sabaloka a Šestý nilský katarakt vydalo nakladatelství Novela bohemica