Obraťte svůj obličej ke Slunci a stíny zůstanou za vámi

• 

Recenze

Vytvořeno 8. 5. 2012 2:00

Autor: Štěpán Ledvinka

Slunce lidé uctívali podle dochovaných artefaktů minimálně od doby bronzové. Viděli v něm dárce života a nebeského vládce. Slunce ale není jen předmětem nábožné úcty, ale také astronomickým, fyzikálním a kulturním objektem. Navíc i přes úctyhodnou vzdálenost zhruba 150 milionů kilometrů ovlivňuje své nejbližší okolí. Neovlivňuje tedy pouze poměry na Zemi (abychom nebyli příliš geocentričtí), ale i v celé sluneční soustavě. Pro poznání Slunce a jeho působení na své nejbližší okolí je tedy zapotřebí mít široký záběr znalostí, které je nutné umět složit do vzájemných souvislostí. Navíc Slunce není ve vesmíru samo a poměry ve vesmíru ovlivňovali jeho minulost, ovlivňují jeho současnost a také budoucnost. Vlastností rozsáhlých znalostí a umění vidět věci v souvislostech se vyznačuje náš přední sluneční fyzik Josip Kleczek (1923), který je zároveň i autorem knihy Život se Sluncem a ve vesmíru, kterou bych vám rád představil.

Kniha má v autorově podání hned tři hlavní hrdiny, přičemž o kladu prvních dvou není pochyb, u třetího se spousta pochyb o jeho kladné úloze v našem příběhu dá pochybovat, ale o to víc je tento hrdina plastický a zajímavý. Jedním ze zmiňovaných hrdinů je bezpochyby Slunce, druhým celý vesmír a posledním hrdinou je samozřejmě sám člověk.

V první ze dvou částí knihy se autor velmi podrobně věnuje Slunci jako kulturnímu, náboženskému a nakonec i astrofyzikálnímu objektu. Jednotlivé kapitoly nejsou samostatnými prvky, ale jsou zasazeny do vzájemného kontextu. Příběh Slunce začíná jeho zbožňováním v různých kulturách přes různé formy uctívání (od Mayů přes Egypťany až po Slovany). Jak plynul čas, lidé se začali o Slunce zajímat nejen jako o předmět uctívání, ale také jako o objekt vesmírný. V kapitolách tak pozvolně, jak šel vývoj poznání dál a dál odhalujeme další a další tajemství naší denní hvězdy. Vše je srozumitelně podané a zároveň do značné hloubky. Autor se nevyhýbá fyzikálnímu vysvětlení a to je na publikaci jistě také velmi sympatické. Poslední kapitoly této části jsou věnované Slunci, jako zdroji energie. Autor zde mimo jiné vypočítává, kolik energie nám Slunce každou sekundu dodává a jak si lidstvo tuto energii nechá ledabyle a bez užitku unikat.

Druhá část knihy je věnována bioastronomii. Autor zde probírá možnosti života ve vesmíru z různých úhlů pohledu. Čtenář tak nahlédne pod pokličku oboru, který byť relativně mladý a velmi atraktivní se věnuje velmi důležitým otázkám, které souvisí se samou podstatou života. Autor v této části rozebírá podmínky, které jsou příhodné pro život, jak jej známé. V této části, kterou by jistě přivítal lecjaký ufolog, se ale autor nepouští do nepodložených domněnek či zbožných přání. Možný život ve vesmíru zkoumá na základě našich současných znalostí o Zemi, Slunci a vesmíru jako takovém.

K dokreslení textu je publikace doplněna bohatým obrázkovým materiálem.

Autor knihy, kterou jsem vám právě doporučil, získal v roce 2011 cenu Littera astronomica a byl nominován na cenu Magnesia Litera 2012 v kategorii Litera za literaturu faktu, kterou na konec získala kniha Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967 od Jiřího Knapíka a Martina France.

Knihu Život se Sluncem a ve vesmíru vydalo nakladatelství Paseka