Rozlévání

• 

Recenze

Vytvořeno 29. 7. 2012 2:00

Autor: Břetislav Orlík

Odvrácená strana krásy tiše promlouvá skrze devětatřicet básní vycházející ostravské autorky. Vulgární, ale jemné, ponuré, ale syrové a silné jsou její verše - slova zabydlená v pěti samostatných oddílech. Básnířka se ptá, pozoruje a zachycuje nepřírodní místa očima přírodovědkyně a přírodomilovkyně. Biolyrika v režimu trvalého snění. Faktoriál v industriálu. Monika Kubicová publikuje na svém blogu a v časopise Protimluv. Její prvotina sklidila příznivou kritiku (Ivan Motýl) a dostala se až na pulty knihkupectví.

Výkřiky zde však nenajdeme. Autorka jich nepotřebuje, má svůj poetický styl již vytvořený. Zaznamenáváme stěžejní specifika. Bohatá rozmanitost jazykových vrstev s výrazy hovorovými (kopačák), pejorativními (grcáme) i vulgárními, nářečí (pěšo), slangismy (kérkuje) a své místo mají také odborné výrazy (chlorofyl, Křídlatka česká). Zároveň protknuté metonymiemi (setrvačník společnosti) i jazykovou hrou (historická, hysterická, zm(n)ožená). Přítomný motiv smrti je součástí a zcela na místě, součástí citlivě v průběhu klopýtání v deklasovaných sférách města.

Ve verších vnímáme obrazy dvou odlišných, ba však spojených světů. Svět nevytvořený člověkem, příroda, jenž je pro člověka divoká, ale poctivá, a svět vytvořený, urbánní kultura, pro život člověka uzpůsobená, bezpečná, ale i špinavá a jedovatá.

Vnímáme přes vážné otázky autorčinu tvůrčí hravost (Lízátko hodin). Sociální prvek je lyrizován. Téma provázejí otázky po hodnotách (Svět se špinavou jehlou). Motivy jsou hovořící obrazy s nádechy zenu (V zahradě je tma / ale to neznamená / že křídlatka zítra / nebude kvést). Nechybí angažovanost (Svět se špinavou jehlou), emanující tvořivost (Hudba). Násilné tóny natekly / do šálku s pytlíkem čaje / Všechno se v ten čas vylilo… V nekrajinném prostoru hledáme místa s přirozeností. Verše první sbírky básní působí však zcela nenásilně. Snad se ještě všechno nevylilo.

Knihu Ze života zvracím vzduch vydalo nakladatelství Protimluv