
Sice už mám první třídu dávno za sebou, ale to neznamená, že bych občas nesáhla po nějaké knížce pro „malé děti“. Naposledy jsem si vybrala Písmenkové rébusy od Zuzany Pospíšilové a musím uznat, že mi trvalo dost dlouho, než jsem je rozluštila… Asi to bude tím, že už nejsem prvňačka.
V knížce je několik typů písmenkových hlavolamů, která spojuje jediné – v hledaném slově chybí písmenko nebo slabika, kterou je potřeba doplnit podle uvedené indicie na začátku kapitoly. V závěru knížky pak děti mohou luštit souvislé věty, nebo zkusit takový rébus vytvořit samy. Jestlipak ho dokáží rodiče přečíst?
Některá slova, kteráé Pospíšilová používá, by děti nemusely znát, ale to je ten nejmenší problém, který hravě vyřešila ilustrátorka Mirka Strnadová. Její obrázky jsou plné barev, takže děti zaujmou a zároveň je budou nenásilnou formou vzdělávat. Najdou se však i takové chvíle, kdy jsem měla pocit, že je obrázek poněkud nadbytečný. To bylo třeba v případě, když měl čtenář vyluštit slovo „nadpis“, a hned vedle rébusu ho měl na obrázku napsané tak výrazně, že se na něj podíval ještě dřív, než se vůbec pokusil aspoň maličko popřemýšlet.
Naopak u jiných rébusů byl obrázek neocenitelný pomocník, a přesto bylo jeho rozluštění značně obtížné. Nevadí, i to se občas stane a dá se to také snadno vyřešit. Třeba nenápadnou nápovědou, která slouží zároveň jako ověření správnosti luštění.
Zpočátku se může stát, že jsou Písmenkové rébusy příliš složité, ale stačí si opakovaně přečíst návod, jak na ně, a určitě si s nimi nakonec každý poradí. Konec konců, třeba to bude zábava pro všechny zúčastněné – ať už rodiče, nebo jejich ratolesti.
Kniha jistě najde mnohá využití, mezi kterými nebude chybět nějaká hravá rozcvička na začátku českého jazyka anebo opakování přes prázdniny. A proč by ji nakonec nemohli použít vedoucí zájmových kroužků třeba při hře typu Hon za pokladem? To jsou jenom okamžité nápady. Děti si s rébusy určitě ještě vymyslí další možné hry.
Knihu Písmenkové rébusy vydalo nakladatelství Grada