Dívka, která kopla do vosího hnízda

• 

Recenze

Vytvořeno 13. 1. 2013 2:00

Autor: Renata Petříčková

Poslední díl Milenia sliboval úžasný poslech. Novinář Mikael Blomkvist najde na Zalaščenkově statku postřelenou Lisbeth… a ona plánuje pomstu. Nevím, jestli jí nakonec bylo natolik učiněno zadost, on to spíš nějak vyřešil osud a tajné služby, Lisbethino činění však rozhodně není nezajímavé.

Stejně jako celý téměř 17 hodinový poslech…

Pomineme-li závěrečné epilogy, které se svou akcí a nábojem rovnají oběma předchozím dílům – Muži, kteří nenávidí ženy a Dívka, která si hrála s ohněm, je poslední díl velmi klidným a důstojným závěrem. Ačkoliv anotace slibuje akci a trefně naznačuje věci příští, ty se poměrně brzy vyřeší, a nastupuje naprosto jiná zápletka.  Překvapivá  a vzrušující tak trochu jinak, než u předchozích dvou dílů. Potěšilo mě víc prostoru pro okolí Mikaela Blomkvista, pro lidi, jež v předchozím ději neměli moc prostoru… pro Lisbethiny kamarády hackery.  To je jistě něco, co nadšené fanoušky trilogie Milénium potěší a tak trochu to zamázne trochu zoufalé čekání na více akce od Lisbeth. I když… ono to moc nejde, když leží většinu románu na JIPce s ochrankou za zády.  Přesto to dává prostor i pro vzájemnou komunikaci Mikaela a Lisbeth a cesty to jsou možná známé, ale každopádně nesmírně vynalézavé. Udrží vás v napětí a v jistých chvílích se stanete na poslechu příjemného hlasu Martina Stránského závislí.

Martin Stránský je opět… existuje vůbec pro jeho dokonalost slovo?

Tady opět předvádí neskutečné umění svého hlasového projevu. Ženské části, mužské hlasy starých mužů… vše je v dokonalé rovnováze a naprosto bravurně dokázal „zahrát“ báječnou četbu. Se vším všudy, není naprosto nic, co by se mu dalo vytknout. I ty ženské hlasy, na které jsem si zkraje u Mužů, které nenávidí ženy, nemohla zvyknout, jsou tak nějak lepší.

Poslech trilogie Milénium je tím nejlepším, co jsem v poslední době vůbec měla možnost slyšet. Pro mě je to kultovní série, kterou si ráda pustím napřeskáčku i postupně jen kvůli astmosféře a propracovanému děj.

A nejvíc mě potěšilo, že když Lisbeth konečně vylezla z té poslední role zraněné ženy, alespoň na chvíli se zase stala tou drsnou ženou, rebelkou na útěku před realitou, zámožnou slečnou a hlavně, pořád mající v srdci Mikaela Blomkvista. Ale Stiegu Larssonovi musím odpustit, že jejich vzájemný příběh poté velmi fikaně nechal na fantazii čtenářů či posluchačů.

Stieg Larsson (15.8.1954 – 9.11.2004) byl švédský novinář a spisovatel. V roce 1977 začínal v novinách jako grafik, později se stal zpravodajem a publicistou. Novinářské zkušenosti a politické přesvědčení vedlo Stiega Larssona. Založil nadaci, jejíž cílem bylo sledování a dokumentace rasistických a nedemokratických tendencí ve švédské společnosti, byl majitelem magazínu a jeho náhlá smrt ihned poté, co nakladatel přijal první díl jeho trilogie byla obestřena tajemstvím. Ve Stockholmu Stieg Larsson umírá na těžký infart a spekulace o tom, že mu bylo vyhrožováno za jeho politické aktivity, se nepotvrzují. Nedožil se světoznámého úspěchu svého díla, kterého se prodalo přes 60 milionů výtisků ve čtyřiadvaceti zemích. Určitě právem, protože zápletky jeho děl jsou doslova bezchybné.

MP3 knihu Dívka, která kopla do vosího hnízda vydadlo nakladatelství Radioservis