Smrt, nebo život v podobě upíra?

• 

Recenze

Vytvořeno 27. 1. 2013 2:00

Autor: Lenka Martinková

Tuhle otázku řeší hrdinka prvního dílu edice Říše temnot s názvem Tajemství upírů. Jde vlastně o první fantasy edici od L. J. Smithe, která se úspěchu dočkala až po vydání mnohem známějších Upířích deníků. V žádném případě se tyto série nedají porovnávat. Jedna není lepší, nebo horší, jsou dokonale jiné.

Poppy umírá na rakovinu slinivky. Má mizivou naději, že by zabrala chemoterapie a zbývá jí už jen několik měsíců života. Rodina a okolí vůbec se před ní tuhle skutečnost snaží ututlat, ale ona se přesto všechno dozví z první ruky. Nemá strach, přestože si od kamaráda Jamese nechala zjistit všechny možnosti. V tu chvíli dojde k první krizi – James jí řekne o Říši temnot a přizná se, že je upír. Dívka to zcela pochopitelně považuje za špatný vtip, když se však trochu vzpamatuje, uvědomí si, že jediná šance, jak žít dál, by byla stát se upírem.

O něco později po tomto rozhodnutí se rozhádá se svým bratrem Phillipem. Ona proměna v upíra vypadá přece jenom podivně. Nastávají proto dlouhé hádky o tom, jestli je lepší zemřít, nebo ztratit duši. Názory jsou na to samozřejmě různé a porušují jak pravidla havěti (neboli lidí), tak Říše temnot. A navíc skoro v samém závěru dojde k něčemu, co by se dalo označit za únos.

Nejdůležitějšími postavami se v této knize stává Poppy se svým bratrem Phillipem, který má rozpory s tajemným Jakešem. Kdo zná příběhy od L. J. Smithe, ví, že může čekat nějakou nadpřirozenou bytost, pro hrdiny příběhu je to však obyčejný kluk, jenž si dobře chrání své soukromí a možná by se dalo říct, že je poněkud nedůvěřivý. Ke konci se pak objeví jeho bratranec Ash (ke slovu skutečně přijde až v dalším díle – Prokletých sestrách), který vlastně stojí za Poppyiným zmizením.

Příběh se střídavě odehrává na třech, nebo čtyřech místech, závisí jen na tom, co kdo považuje za nové kulisy. V první řadě je to dům Poppyiných rodičů, k němuž se autorka pravidelně vrací. Později se objevuje dům, ve kterém žije záhadný James. Sem také zavítá Ash a přesvědčí Poppy, že bude pro všechny zúčastněné bezpečnější, pokud ho bude následovat do většího města. To, spolu se hřbitovem, nemocnicí a palácem jednoho z představených Říše temnot, by se dalo zahrnout do čtvrté kategorie kulis. Jde o taková místa, kde se odehrává pouze nepatrný zlomek příběhu, který však naprosto neočekávaně patří mezi ty nejdůležitější. Čtenář se tu totiž stává svědkem několika klíčových událostí.

Na sérii Říše temnot je na první pohled poznat, že je starší než Upíří deníky, ale má něco do sebe. Občas svým způsobem připomíná některou z „modernějších“ edic L. J. Smithe, v Tajemství upírů by se za takový znak dal považovat zmíněný únos. Podobná situace se objevila i v Upířích denících, kde zmizel Stefan a Damon napsal falešný dopis Eleně. Tady pravý dopis píše Poppy, za jejím zmizením stojí opět některý příslušník upírské rodiny, konkrétně bratranec.

Edici Říše temnot je možné začít číst od jakéhokoli dílu. Díly na sebe navazují jen nepatrně, a proto je velice jednoduché vpravit se do děje, ačkoli člověk pořádně nezná předchozí události. Kniha Tajemství upírů vás dozajista očaruje.

Ukázka z knihy:
„Nepřivlekl jsem tě sem proto, abychom se prali. Potřebuju se tě na něco zeptat. Záleží ti na Poppy:“
Phil vyprskl: ,,Na takhle blbou otázku nebudu odpovídat!“ Uvolnil ramena, jako kdyby se chystal k ráně.
„Protože jestli ano, tak mě necháš, abych, abych si s ní promluvil. To tys ji přesvědčil, aby se mnou nemluvila. A teď ji přesvědčíš, že se se mnou musí setkat.“
Smith, L. J.: Říše temnot – Tajemství upírů. Praha: Fragment 2012, s. 103.

Knihu Tajemství upírů vydalo nakladatelství Fragment