Manželka 22

• 

Recenze

Vytvořeno 3. 4. 2013 3:00

Autor: Hana Moualla

Když Melanie Gideon psala příběh Manželka 22 (2013, Domino), pracovala s pocity, které často lidé po mnoha letech manželství poznávají – chvíle prázdnoty a sledování svého života z povzdálí. Možná se sama sebe ptala, co by bylo jiné, kdyby… kdyby třeba začala žít virtuální láskou k Tazateli 101 jako hlavní hrdinka Alice. Pravdou je, že sociální sítě mohou lapit kohokoli z nás, ale pouze za předpokladu, že přehlédneme štěstí, které svíráme v dlani. 

 

„Manželství je někdy jako bludiště, ve kterém ztratíme jeden druhého. A možná i sami sebe.“ (přebal)

Obálka knihy je nevtíravá, ale výstižná – počítačová myš obmotávající srdce. Líbí se mi, vyjadřuje jednoduše to, co si sami zamotáváme – vztahy. A to bez toho, že bychom byli reklamní vdovy nebo „egosurfaři“. Chvilkami mám pocit, že hlavní roli nehraje Alice, ale Google. Autorka se vždy šikovně vrací k pocitům hanby (z toho, že Alice tají účast na průzkumu Manželství 21. století), odcizení (má dojem, že manžela už nezajímají její pocity a myšlenky) a také ztráty kontroly nad životy svých teenagerů (Peter a Zoe). Můžeme-li snadno sledovat, kudy se ubírají její myšlenky, pak se můžeme také identifikovat s Alicí. Proč? 

V manželství mohou nastat hluchá místa, momenty, kdy na partnery dopadají další a další rány osudu a oni pak, ponořeni do svých trápení, ztratí tu vzácnou nit, která je svazuje. Vždyť kdo by se divil, když se v médiích prezentuje manželství jako něco dočasného, něco, co lze jednoduše ukončit, vyměnit… Málokoho napadne, že je to jen únik před naší neochotou měnit svoje zvyklosti a reagovat pružněji na měnící se okolí. Těžší cesta je odkopnout dílčí problémy bokem, uvařit něco dobrého, otevřít víno a umět se zasmát vlastním omylům. Před očima máme celebrity, maminky z ordinace dětské lékařky, ženy doprovázející děti na pískoviště. Jsme v napětí. Snad je to tím, že dnešní muži udělají málokdy to, co udělal William, a zabojují o svoji ženu, připomenou jí, proč je dobrá. Nebo je to tím, že jsme my ženy dnes unavené přemírou povinností a věčným bojem o čas, který nám ubírá síly pro to, co jsme uměly odpradávna – laskavě podporovat svoje rodiny?! 

Alice se hroutí, když slyší o tom, že William ztratil práci, překvapivě s ní nehne, když o ni přijde ona sama. Jako by se uvolnila (pod tíhou divadelního představení tančících hus, které s dětmi jako učitelka dramatické výchovy připravila) a získala zpátky půdu pod nohama. Její energie plyne směrem do rodiny, řeší svoje dávná traumata a mění svůj „malý život“. Její virtuální aférka jí dává novou chuť do života. O to větší je její překvapení, když zjistí, jak vlastně celý průzkum funguje. 

Kniha Manželka 22 je v současnosti jednou z těch nejprodávanějších. Nedivím se autorce (už čtyř knih), fandím a s radostí budu z povzdálí sledovat zrod její nové knihy. Snad si ona, stejně jako my, uvědomí i další pasti moderních technologií a společnosti 21. století a bude je umět opět citlivě zpracovat jako ve výše uvedené knize. Tato kniha může být vynikající dárek pro manželské páry a pracovníky reklamních agentur. Nedoporučuji snad jen novomanželkám, protože některé pocity člověk nemusí znát předem. Ke všemu se nějak dopracujeme. Nebo že by poučený uživatel svazku uměl přelstít pasti manželského matrixu? A kde leží ta hranice, při které je rozumné opustit vztah? 

Knihu Manželka 22 vydalo nakladatelství Domino