Recenze: Knihy pro dospělé

Tajemství muže za zamčenými dveřmi

1 1 1 1 1 (1 hlas)
Recenze
Vytvořeno 20. 4. 2013 3:00
Autor: Libor Kamenský
il

Mezi citáty různých světových autorů, kterými autorka Ali Smithová doplnila úvod svého románu Tam někde za duhou, je i ten následující od Stefana Zweiga, který nám o knize napoví pravděpodobně nejvíc: Neboť jen ten, kdo žije svůj život jako tajemství, je skutečně živ.


knihaTam někde za duhou je skutečně románem jednoho velkého tajemství, a sice tajemství v podobě člověka. Děj se točí okolo silně absurdní situace, ke které dojde během večeře v rodinném domě manželů Leeových. Mezi hlavním chodem a dezertem se jeden z hostů beze slova zvedne, odejde do horního patra a zamkne se v pokoji pro hosty, odkud odmítá odejít a s kýmkoli komunikovat. Když tento host jménem Miles Garth z pokoje neodchází ani po uplynulých týdnech, majitelé domu začnou být zoufalí. Celou situaci zhoršuje to, že Milese v podstatě nikdo z účastníků večeře neznal déle než pár hodin, a proto se paní Leeová rozhodne kontaktovat několik lidí, kteří byli zřejmě s Milesem v kontaktu.

Čtyři rozsáhlé kapitoly románu jsou nám zprostředkovány právě z perspektivy lidí, se kterými se Miles nějakým způsobem na krátkou dobu znal. Jedná se o sociální pracovnici Annu, která před téměř třiceti lety nakrátko potkala Milese v Evropě, novináře Marka, který Milese na zmiňovanou večeři pozval, přestože se s ním předtím viděl pouze krátce v divadle, starší dámu May, která trpí demencí a které Miles každoročně v ten samý den posílal dopis, a Brooke, což je neobvykle bystrá dcera dvou hostů oné osudné večeře. Tito čtyři lidé a spousta dalších se pak v románu snaží nalézt odpovědi na otázky ohledně tajuplného Milese, neboť všem z nich během krátké chvíle výrazně ovlivnil život.

Hlavním motivem románu se tak stává záležitost, kterou český čtenář může znát již z noetické trilogie Karla Čapka, a sice poznatelnost druhého člověka. Možná již z krátkého představení románu může být čtenáři jasné, že krom Milesova tajemného činu během večeře může očekávat nejen celou řadu dalších absurdních situací, ale i s nimi spojených existenciálních otázek, což není náhoda. Sama autorka se nechala slyšet, že tento román je pro ni jakousi poctou Franzi Kafkovi. Na rozdíl od Kafkových děl je však Tam někde za duhou knihou výrazně optimistickou. Postavy jsou sice často ponořeny do negativních situací, avšak díky jazyku vypravěče, mile humorným absurditám a celkovému poselství je nálada knihy opakem Kafkových depresivních próz.

Celá záhada zamčených dveří pokoje pro hosty a člověka, který se za nimi bez jakéhokoli kontaktu s okolním světem nachází, je jistě vhozenou rukavicí pro každého čtenáře milujícího rozplétání tajemných zápletek. Čtenář by si však měl uvědomit, že tento román není klasickou mainstreamovou jednohubkou – snad by se dal označit i nálepkou „postmoderní“. Děj je místy pomalejší, obsahuje časté vnoření do nitra postav, filozofické pasáže, esejistické prvky a dlouhé retrospektivy. Věřím, že onen motiv velké záhady je však natolik silný, že i čtenář populárních románů bude dějem uspokojen, usměje se u humorných pasáží a odnese si i nějakou zajímavou myšlenku o životě, kterých je kniha plná. Jde vskutku o pozoruhodný a výtečně napsaný román. Přeji všem čtenářům hodně zábavy při odhalování pravdy tajemného Milese, avšak nezapomínejte, že často je skutečným cílem samotná cesta.

Ukázka z knihy:

Představte si, jaká by to byla úleva, prostě projít dveřmi do pokoje pro hosty, do pokoje, s kterým nemáte nic společného, a zavřít za sebou a hotovo. Bylo by tam okno, ne? Byly tam nějaké knihy? Co byste celý den dělali? Co by se stalo, kdyby člověk skutečně prostě zavřel nějaké dveře a přestal mluvit? Hodiny a hodiny a hodiny beze slov? Mluvil by sám k sobě? Přestala by prostě slova být k užitku? Přišel by člověk úplně o svou řeč? Nebo by slova znamenala víc, začala by metat významy všemi směry, samý přemet zprosta, salto a kozelec, jako když vybuchne ohňostroj? Rozbujela by se jako zanedbaná vegetace?
(SMITHOVÁ, Ali. Tam někde za duhou. Praha: Plus, 2013. s. 72.)   

Knihu Tam někde za duhou vydalo nakladatelství Plus