Franz Kafka očima Romany Nejdlové

• 

Recenze

Vytvořeno 6. 7. 2013 3:00

Autor: Jiří Lojín

Franz Kafka vytvořil během svého krátkého života dílo, které ovlivnilo nesmírné množství lidí. Mezi čtenáři si našlo své obdivovatele, možná i nějaké odpůrce, ale inspirovalo také mnoho autorů. Některé uchvátil způsob, jakým viděl svět okolo sebe, a poznamenal je natolik, že je v jejich díle stále přítomný. Další rekonstruují jeho život. Materiálu k tomu je dost – jeho texty, dopisy, vzpomínky jeho přátel a příbuzných. Romana Nejdlová, autorka knihy Amšel, je jednou z těch, kteří se snaží o přiblížení Kafkova života dalším čtenářům.

Autorka v anotaci knihy předesílá, že jejím cílem nebylo napsání vědecké publikace, přesto je již na první pohled vidět, že k ní takovým způsobem alespoň z části přistupuje. Knihu rozdělila do přehledných oddílů, v nichž se postupně věnuje různým aspektům Kafkova života, o kterých soudí, že výrazně ovlivnily jeho dílo. Kritériem není chronologická posloupnost, je poznat, že autorce nejde o prostý životopis světového autora. Hlavní body jeho života, od narození přes školu a zaměstnání, shrnula Romana Nejedlová na několika prvních stranách a zahrnula tam i některá fakta o životě jeho rodičů. Více prostoru věnuje lidem, se kterými se Kafka stýkal.

Nejprve se může čtenář seznámit s ženami, které Kafka potkával, Felice Bauerovou, Julií Wohryzkovou, Milenou Jesenskou a Dorou Diamantovou. Bezesporu nejvýraznější z nich byla Milena Jesenská. Autorka ji popisuje jako člověka velmi rozporného, nadanou literátku, ale také osobnost s patologickými sklony. Nadání Dory Diamantové, poslední Kafkovy partnerky, se plně projevilo po spisovatelově smrti. Hezké i těžké chvíle, které s ním prožila, se staly námětem beletristických knih, například Mladá fronta minulý rok vydala knihu Michala Kumpfmüllera Nádhera života (recenze zde).

Okolo Franze Kafky se pohybovali i významní muži, nejznámější je bezpochyby Max Brod. Je škoda, že tento všestranně nadaný člověk zůstal v povědomí lidí jen jako Kafkův přítel. Brodovy vlastní úspěchy zůstaly ve stínu faktu, že jeho zásluhou byla zachována většina díla velkého spisovatele.

Zvláštní pozornost věnuje Romana Nejdlová židovské kultuře. Kafka pro ni není pouze německy píšící pražský spisovatel, ale příslušník židovského národa, postižený, stejně jako ostatní členové jeho národa, společenskými a politickými změnami, které neustále vůči nim rozdmýchávaly nenávist majoritního obyvatelstva. Kořeny komunity německých spisovatelů však byly ještě složitější.

Pražští němečtí spisovatelé byli, řečeno Urzidilovými slovy, připoutaní „přinejmenším ke čtyřem etnickým zdrojům zároveň: bylo to samozřejmě němectví, k němuž náleželi kulturně a jazykově; dále češství, které je všude obklopovalo jako základní živel; pak židovství, a to i v případě, že nebyli Židé, protože židovství tvořilo historický, všudypřítomný faktor města; a nakonec rakušanství, v jehož rámci se narodili a byli vychovávaní a které je osudově spoluurčovalo, ať už se s ním ztotožňovali, nebo mu to či ono vytýkali…“
(NEJDLOVÁ, Romana. Amšel. Praha: Galén, 2013. s. 522.)

Kafkovým románům Proces, Zámek a Nezvěstný věnuje autorka knihy Amšel velkou pozornost a dostatek místa. Všímá si detailů a snaží se dobrat podstaty chování jejich hrdinů, které zpravidla bývá velmi neobvyklé. Pasáže, kterých si všímá nejvíce, pro čtenáře převypráví, aby se mohli orientovat i ti, kteří zmíněná díla buď nečetli, nebo už zapomněli jejich podstatnou část.

Kniha Romany Nejdlové si skutečně nečiní nárok na suchopárnost čistě vědecké publikace. Přestože cituje z mnoha pramenů a poctivě je všechny uvádí, její závěry jsou subjektivní. Tuto subjektivitu autorka zdůrazňuje zmínkami o diskusích s manželem. Nevedly k tomu, aby přebírala jeho názory, ale aby se ve svých utvrzovala a dokázala je obhájit. Amšel je publikace přibližující osobnost Franze Kafky přístupnou formou a není tak určena jen milovníkům a znalcům díla tohoto spisovatele, ale i těm, kteří se s ní teprve chystají seznámit.

Knihu Amšel vydalo nakladatelství Galén