Vyhraná sázka?

• 

Recenze

Vytvořeno 10. 10. 2013 3:00

Autor: Jiří Lojín

Detektivky jsou typickým letním čtením. Tím nechci naznačit, že by se nečetly v průběhu celého roku, ale o prázdninách a dovolených lidé rádi sáhnou po knize, která zařazením do detektivního žánru naznačuje čtivost a vzrušující zážitek. Do letních měsíců vyznačujících se útlumem při vydávání nových knih, směřovalo vydavatelství Motto detektivní prvotinu Jiřího Březiny nazvanou Na kopci.

 

V rozhovoru autor prohlašuje – samozřejmě s velkou dávkou nadsázky –, že chtěl svou kolegyni přesvědčit, že dokáže napsat stejně dobrou detektivku, jakými jsou skandinávské, v současné době velmi oblíbené. Přestože z toho nevyplývá, že by se Jiří Březina chtěl k severským kriminálním románům přiblížit nebo je snad kopírovat, neubrání se čtenář, seznámený s tímto prohlášením, neustálému srovnávání. To je poněkud nešťastné, mohu rovnou na začátku prohlásit, že kniha Na kopci se tomuto žánru vůbec nepodobá. Doufám, že se autor se svou kolegyní vsadil pouze o to, že napíše dobrou detektivku, a nikoliv stejnou, jako jsou ty severské. Jedině tak by mohl zmíněnou sázku vyhrát.

Březinovu knihu bych raději nazval románem s kriminální zápletkou. Dlouhou dobu nic nenaznačuje, že by v ní mělo jít o nějaký čin v rozporu se zákonem. Student Milan píše diplomovou práci. Jako téma si vybral zázraky a zjevení, za konkrétním případem se vydá do jihočeské Výtoně. Místní dívce Marii se zde před několika lety zjevil anděl a vesnice se stala poutním místem. Materiály sesbírané Milanem ale nejsou úplně jednoznačné, církev zachovává odstup a sama dívka už ve vesnici nebydlí, pracuje jako barmanka v Praze.

Druhá dějová linka románu seznamuje čtenáře s Helenou, policistkou ve výslužbě. Ta přijela do Výtoně hledat klid poté, co jí její zaměstnání začíná přerůstat přes hlavu a má kvůli němu psychické problémy. I ona se setká s následky zjevení, se spolkem ochotníků dokonce nastuduje krátkou divadelní hru pojednávající o Marii a andělovi. Helena a Martin se setkávají a z jejich diskusí se zrodí podezření, že se vše mohlo odehrát i jinak, než se všichni domnívají.

Kriminální motiv knihy přichází velmi pomalu a nenápadně, sám o sobě je velmi nevýrazný, jde o čin, který je již promlčený a satisfakce může proběhnout víceméně v morální rovině. Autorův záměr – servírovat čtenáři fakta kousek po kousku, zvolna zvyšovat napětí a překvapovat ho – do značné míry hatí anotace. Co je platné, že se o bývalém povolání Heleny zmiňuje až téměř v polovině knihy, když to všichni vědí ještě dříve, než začnou číst. Efekt se vytrácí. Stejně tak jsme připraveni na to, že se Marie asi stala obětí zločinu. Bohužel, čtenář je ochuzen o moment, kdy na základě náznaků začíná chápat podstatu zápletky. Uznávám, že pro vydavatele není jednoduché vybalancovat informace, které poskytne v rámci reklamy, a utajení zápletky. Kdo by si koupil detektivku, o níž by ani nevěděl, že je detektivkou?

Jak jsem už naznačil v úvodu, Na kopci nemá se severskými kriminálními romány nic společného. Skandinávští autoři se snaží svého čtenáře především zahrnout násilím, mrtvolami, někdy i samoúčelnou brutalitou. Jednání jejich pachatelů je velmi komplikované, motivované složitými pohnutkami a pro detektiva snažícího se rozplést zašmodrchané klubko událostí to není jednoduchý úkol. Naopak Jiří Březina dává přednost komornějším tónům. Násilí páchané na dětech patří sice mezi nejhorší zločiny, ale nikde v textu nenajdeme jeho explicitní líčení. Vše se odehrává v náznacích, někdy spíše v rovině spekulací. Decentností a schopností rozehrát příběh na malé ploše se Na kopci řadí k dobrým českým detektivkám.

V tomto bodě asi podmínky sázky nesplnil, za sebe však prohlašuji, že jsem rád a kniha znamená pro současnou českou literaturu obohacení.

Je škoda, že vydavatel musel v zájmu prodeje prozradit podstatnou část obsahu Březinovy knihy. Pokud by čtenář mohl zápletku postupně odhalovat, byl by jeho zážitek mnohem intenzivnější. Na kopci patří mezi romány, do nichž musí čtenář investovat své emoce, snažit se vžít do pocitů oběti a lidí okolo ní. Nejde o laciný akční děj s úchvatnými honičkami, střílením, potoky krve a praskajícími kostmi. V tradici české detektivky jsou jemnější nástroje a Jiří Březina je používá.

Knihu Na kopci vydalo nakladatelství Motto