Sirotci bez ambicí

• 

Recenze

Vytvořeno 9. 11. 2013 2:00

Autor: Jiří Lojín

I více než dvacet let po revoluci se objevují díla, která nemohla být v minulém režimu vydána. Důvodů bylo mnoho, a přestože se i v tehdejší době někteří redaktoři snažili protlačit kvalitní knihy navzdory jejich kritickému tónu, řada z nich autorům zůstalo v šuplíku. V současné době brání jejich zveřejnění jiné důvody – ekonomické. Musíme se tak smířit se skutečností, že některé si nikdy nepřečteme, přestože by stály za to. O to vzácnější je, když se některý z vydavatelů rozhodně uvést na trh některé z téměř zapomenutých děl. Takto se nedávno objevila próza, skrývající se mnoho let v šuplíku spisovatele Jiřího Navrátila Sirotci z války.

Dva chlapci, sirotci, jsou vychováváni v pěstounské rodině jako bratři. Když se dozvědí, že nejsou příbuzní, snaží se z péče svého autoritativního pěstouna osvobodit. Po absolvování povinné vojenské služby se už domů nevracejí, ale hledají svou vlastní cestu. Záměrně jim nejde o kariéru, přestože díky střední škole by oba měli naději na slušnou práci. Najdou si skutečně podřadnou práci – uklízení vagónů. Ať jsou jejich skutečné motivace a plány do budoucna jakékoliv, ve vnějším vyjádření se transformují do pití alkoholu a hledání sexuálních dobrodružství. Oba chlapci, teď už spíš muži, se v tom liší, ale jen zdánlivě. Próza je vyprávěna v ich formě, vypravěčem je jeden z chlapců. Aby zdůraznili skutečnost, že nejsou bratry, říkají si svými skutečnými příjmeními. Vypravěčovo v textu nepadne, pouze jméno toho druhého – Plocar.

Později zaměstnání změní, pomáhají v pojízdné knihovně a nakonec pracují u světelných novin na výstavě. Změna zaměstnání ale není znakem vývoje, právě naopak – zdůrazňuje jejich stagnaci. Každý pokus o jakýkoliv, třeba drobný, pokus je oba vede zpátky, protože je neuspokojuje. Potvrzuje se však, že dvakrát do jedné řeky nevkročíš a jejich pokus vrátit se zpět do doby a prostředí, které jim nejvíce vyhovovalo, úplně ztroskotává.

Nejvýraznější kulisou celé prózy je hospoda U Peřinků, v níž se scházejí muži a ženy s jednoznačným záměrem nezávazně si spolu užít. Hospoda je tím nejhorším zapadákem, jaký lze ve městě najít. Spleť prostorů v blízké pasáži je jako stvořená pro rychlý sex, stejně nečistý jako zakouřené prostředí hospody a nálevní pult hospodského Kotlaby. V líčení zcela chybí poetika, jakou nalézáme třeba u Hrabala, ale autor se ani nesnaží vyvolávat ve čtenáři hnus či odpor.

K okamžiku, kdy jsou chlapci v domnění, že splnili svůj životní cíl – jeden z nich se ožení, druhý se k tomu chystá, oba zjistí, že je to naprosto neuspokojilo a snaží se, alespoň na jednu noc, vrátit na počátek svého samostatného života, s překvapením ale zjistí, že se svět za tu krátkou dobu úplně změnil.

Jiří Navrátil ve své próze použil celou řadu motivů, čtenář si určitě všimne nejprve zvláštního plynutí času, zejména proto, že jej zdůrazňuje několikrát i sám autor. Chlapci, přestože uběhne od jejich příchodu do civilu jen velmi krátký čas, mají pocit, že uplynou celé věky. Také jejich okolí se mění pozoruhodnou rychlostí, lidé je nepoznávají již po několika dnech, chlapci zakrátko nepoznávají své okolí. Neuchopitelnost a nevysvětlitelnost tohoto procesu má vzdáleně kafkovské rysy. Na konci textu je zřetelné omezování svobody. Na místech, kudy nedávno volně procházeli, se objevují strážci, v kupé, v němž přespávali, jsou napadeni a vyhozeni z něj. I jejich partnerky je omezují. V próze prokmitne i homosexuální motiv.

Kniha Jiřího Navrátila rozhodně nepatří mezi ty, které se zmiňují o pozitivních stránkách bývalého režimu, anebo mu pochlebují pod chabou zástěrkou konstruktivní kritiky. V podstatě si režimu ani nevšímá, autorovi i hrdinům je naprosto lhostejný. Prorežimní redaktoři nemohli autorovi vytýkat, že by jeho text obsahoval protistátní narážky, ale je jasné, že pro žádný z motivů nebylo v socialistické literatuře místo. Hrdinové bez motivace, bez vývoje, stagnace, omezování osobní svobody, homosexualita, špína podřadných hospod. Navíc bez perspektivy jakéhokoliv řešení. Autor si to uvědomoval tak jasně, že se o vydání svého textu ani nepokoušel. Je ale dobře, že se knihu Sirotci z války podařilo zveřejnit alespoň v současné době.

NAVRÁTIL, Jiří. Sirotci z války. 1. vyd. Praha: Novela bohemica, 2013. ISBN 978-80-87683-16-3.

Knihu Sirotci z války vydalo nakladatelství Novela bohemica