Je retro moderní?

• 

Recenze

Vytvořeno 24. 1. 2014 2:00

Autor: Petra Šmejdová

Jistě jste stačili zaznamenat, že už nějakou dobu se vezeme na retro vlně. Kupujeme Termix, Kofolu, Lipánek a Pribináček. V restauracích a hospodách zase zažívá boom točená limonáda. Výrobci se na své zboží snaží upozornit i tím, že je balí do dobových, pro nás už retro obalů. A má to úspěch. Naposledy jsem se takhle setkala s pudinkem. Na obalu bylo ručně vykreslené děcko pochutnávající si na sladkém pudinku. Protože jsem estét, moc se mi to líbilo.

 

Celá retro vlna, návrat některých výrobků a značek na trh a především vlastní zájem inspiroval v roce 2008 Michala Petrova k nápadu natočit v České televizi magazín Retro. Pokud jste se již před Vánoci v knihkupectvích setkali se stejnojmenný knižním titulem, není to náhoda. Po téměř dvě stě odvysílaných dílech totiž magazín končí a Michal Petrov tuto dlouhou a úspěšnou éru završil knihou.

Titul Retro na první pohled zaujme bohatým obrazovým doprovodem, bez kterého bychom si knihu o socialistickém konzumu mohli jen těžko představit. Kniha je rozdělena do dvanácti kapitol podle základních a nejběžnějších produktů tehdejší doby. Autor nám představí fenomény a dobové trendy z oblasti mléčných výrobků, pečiva, masa, kávy, tabáku, kosmetiky, sladkostí a limonád, polotovarů a potravin v prášku.

Možná se to někomu může zdát úsměvné, že skrze přední hovězí, krabičku cigaret nebo hrst bonbonů chce někdo vyprávět něco o socialismu. Ale přesně tak to funguje nejlépe. Kniha Retro je skvělým důkazem toho, že historickou éru s jejími politickými, ekonomickými a společenskými dopady si nelze představit na základě výjimečných událostí. Naopak je potřeba se zaměřit na každodenní život a běžnou zkušenost lidí, kteří v té době žili.

Michal Petrov tak pamětníkům i těm nejmladším ročníkům popisuje socialistický konzum, v němž téměř neexistovala konkurence a zboží se ještě neprodávalo pod značkami (brandy) jako dnes. Tehdy se mouka prodávala pod značkou Mouka, mléko jako Mléko a máslo jako Máslo. Droždí se prodávalo ukrojené v papíře a salámy se krájely ručně a cena se dopisovala tužkou přímo na obal. Spotřebitel tak kupoval zboží, které nebylo označeno datem spotřeby ani informacemi o složení. Káva se kupovala zrnková a až za pokladnou si ji zákazník mohl vlastnoručně namlet na typického českého turka.

Kvalitu obrazové části knihy jsem již zmínila. Nyní je namístě napsat, že Retro není jen sbírkou fotek a seznamu již neexistujících značek, na které by člověk s nostalgií zavzpomínal. Prostřednictvím pečlivě zpracovaných údajů a statistik o jednotlivých výrobních odvětvích, produktech a značkách autor v knize zároveň zmiňuje i stav československého hospodářství s ohledem na lokální výrobce, import a export.

Při čtení a prohlížení knihy Retro vás Michal Petrov nenechá vzpomínat pouze prostřednictvím fotografií, reklam a obalů. Onu dobu vám připomene i skrze detailní popis chutí a vůní. Tímto způsobem například hovoří o sladkostech, limonádách a nápojích z prášku. Člověk se až otřese, když vzpomíná na ty kyselé citronové dropsy nebo šuměnky, ale s chutí se zamyslí nad těmi sladšími pomerančovými či jahodovými variantami. Knize nechybí ani vtip a smysl pro humor, proto se každý čtenář jistě rád pousměje nad tím, jak si lidé některé věci přejmenovali. O frontě na maso (Stalinův pomník v Praze) jsem ještě slyšela, ale vemeno (mléko v pytlíku) mě opravdu rozesmálo.

Na závěr si se mnou v krátkosti zavzpomínejte na pár dobových fenoménů, které nás asi nepřestanou na době socialismu udivovat. Patří sem kohoutková voda v každé hospodě, pojízdné prodejny, maso jako silnější měna než peníze, sbírání staniolových obalů od ledové čokolády a obrázků z bonbonů. U mě vítězí dochucování žvýkaček pastou na zuby, aby si jí člověk mohl ještě chvíli vychutnat. To a mnohem víc zajímavých, překvapivých i zapomenutých informací najdete právě teď v knize Retro.

Knihu Retro vydalo nakladatelství Jota