
Přestože byl originál Odbarvená píča (The White Pussy) vydán již v roce 1977, dočkal se několika dotisků po celém světě. K posledním z nich patří dvojjazyčná publikace s tímtéž názvem vydaná roku 2013 nakladatelstvím Argo.
Charles Bukowski ani tentokrát nezklamal. Nezklamal ty, kteří milují jeho břitký styl humoru. Dají-li se některé pasáže humorem ještě nazvat. Pro ty, kteří neznají jeho osobitý styl, nutno podotknout, že jeho díla se povětšinou jen málo blíží odpočinkové literatuře, kterou hledáte na konci těžkého dne. Píše o životě silně realisticky a bez jakýchkoliv příkras.
Velkou část témat své tvorby čerpá ve vlastním životě. Během celého svého bytí měl velmi vřelý vztah k alkoholu i cigaretám. Pracoval poměrně málo, cestoval Amerikou a bydlel v levných hotelech. A přesně takový nádech nesou i jeho romány a povídky.
Kniha obsahuje tři povídky. První z nich, Odbarvená píča, propůjčuje název celé knize. Druhou povídkou je Bílej plnovous a knihu zakončuje povídka nejdelší – Vražda Ramóna Vásqueze.
Jedná se o dvojjazyčnou, anglicko-českou publikaci velmi krátkého rozsahu. Jednotlivé povídky mají jen několik málo stran a s výjimkou poslední plytký děj. Na levé straně každé dvojstránky se nachází anglická verze, na pravé potom česká. Pokud si tedy čtenář neví rady s anglickými slangovými výrazy, které Bukowski často používá, může si pohodlně zjistit překlad na druhé straně. Případně číst celou knihu pouze česky.
V první povídce Bukowski nepoužívá na začátku vět velká písmena – praktikuje to tak u více svých děl. To působí zpočátku lehce zvláštně, ale čtenář si na tento fakt brzy přivykne. Děj první povídky se odehrává v hospodě a pojednává v podstatě o Bukowskiho obyčejném večeru.
V povídce druhé Bukowski píše o špatně placené brigádě v podobě sbírání hrušek a jablek, o suchém humoru mezi muži a též o nějaké té šikaně, která k těmto nevlídným podmínkám patří, stejně jako laciný sex.
Až povídka třetí nabídne hlubší děj. Vražda Ramóna Vasquéze je velmi detailním popisem vraždy slavného zpěváka a světové ikony kvůli pár tisícovkám, které jsou dle názoru vrahů ukryty v jeho domě. Počáteční upozornění, že povídka nemá tentokrát nic společného s realitou a veškerá případná podobnost je pouze náhodná, je namístě. Povídka se zaryje pod kůži a nutí k přemýšlení ještě několik dní po přečtení.
Ukázka z knihy:
„Nikdo z nás nevěděl, která bije. Byli jsme unavení a bylo nám to fuk: byli jsme tisíce kilometrů od domova v cizí zemi a bylo nám to fuk. Jako kdyby někdo vykopal do země hnusnou díru a hodil nás do ní. Dělali jsme akorát za ubytování, žrádlo, pár drobnejch a za to, co jsme si nakradli.“ [1]
Každý, kdo má Bukowskiho osobitý styl psaní rád, knihou rozhodně zklamán nebude. A těm, kteří si navíc rádi procvičí angličtinu, mohu knihu jen doporučit. Díky svému rozsahu se dá přečíst během jediného večera.
[1] BUKOWSKI, Charles. Odbarvená píča. Překlad Bob Hýsek. Praha: Argo, 2012. 29, [29] s. Kanapka. ISBN 978-802-5705-780. Str. 7