
Jméno Hilary Mantelové je mezi čtenáři dobře známé. Nutno podotknout, že autorka si to plným právem zaslouží, protože v literárním světě se pohybuje od roku 1974 a za svá zatím poslední díla o Thomasu Cromwellovi získala Man Booker Prize a cenu Costa Book Award. V současné době před nás předstoupila s pokračováním jeho osudů v knize Předveďte mrtvé, jež volně navazuje na neméně úspěšný Wolf Hall.
Tentokrát nás přenesla do bouřlivých let neméně bouřlivého manželství Anny Boleynové a Jindřicha VIII. Tudora. Hned v prvních řádcích pochopíme, že nebe není bez mráčku. Jindřicha jeho žena začíná unavovat svou výbušnou povahou a svými neuměřenými požadavky. A co víc – stále jej nedokázala obdařit synem, což panovník nekvituje s nadšením. Situace se nezmění ani po smrti Kateřiny Aragonské, přestože v té době Anna otěhotní, ale stejně jako její předchůdkyně o dítě přijde. K tomu navíc ji většina křesťanského světa i nadále nazývá královou konkubínou, což velmi těžko nese. Strádá a je čím dál popudlivější. Když se král stále častěji začne uchylovat do společnosti tiché a poddajné Jany Seymourové, je její osud zpečetěn.
Jak ale sama Mantelová říká, kniha není příběhem Jindřicha, ale Thomase. Pan sekretář řídí celou zemi, ale sám je vázán a oddán králi. Jindřichova vděčnost však není nekonečná, a proto velmi rychle pochopí, že sloužit mu je úkol takřka nadlidský. Zatímco král doutná a hartusí, on musí zůstat v klidu a vymyslet způsob, jak splnit jeho přání. Protože dobře ví, že pokud to nedokáže, čeká jej osud kardinála Wolseyeho a Thomase Morea.
„Nechal jsem si udělat nějaké nákresy, odborné nákresy, nechal jsem si poradit, jak by se dal náš arzenál vylepšit, ale musím říci, že vy byste z toho asi byl moudřejší.“
Víc pokory, pomyslí si on. Ještě trošku víc pokory.
„Vzpomínám si, jak jste mi jednou říkal,“ pokračuje Jindřich, „že jste se v lesích setkal s uhlíři, s těmi největšími chuďasy.“
Čeká.
…
Nechá krále klopotně pokračovat.
„A… zkrátka. Tedy. Má pravá ruka jste vy, pane.“
Přikývne. Pane. Dojemné. [1]
Stejně jako její předchozí dílo, je i toto výtečně napsáno. Mantelová zná reálie doby a pohybuje se v nich jako ryba ve vodě. Postavy, s nimiž jsme se setkali v první části, postupně dospívají a my můžeme sledovat, jak se z mladíků stávají otcové rodin a jak jejich oddanost Cromwellovi roste každým okamžikem, kdy pronikají do jeho mysli a uvědomují si jeho výjimečnost. Jejich skutky nežene touha potěšit krále, ale snaha uspokojit Cromwella, který je hybnou silou dění.
Thomas Cromwell je rozporuplná osobnost. Má-li sestavit obvinění proti Anně Boleynové, ani nemrkne okem a pošle ji katovi, ale potká-li na ulici chudáka, zaměstná jej, aby nemusel živořit. Celou knihou se pak prolínají vzpomínky na mrtvé: ženu, dcery, kardinála. U tak silného muže by se dalo očekávat, že minulost hodí za hlavu, ale to jej ani nenapadne. Například stále schovává modlitební knížku své ženy a křídla z pavích per zhotovená pro jeho dcerku. Právě tyto okamžiky jej polidšťují a dělají z něj mnohovrstevnou osobnost, kterou není snadné uchopit. A poznáte-li jej takto, je těžké jej nenávidět.
Předveďte mrtvé je úžasný knižní počin, který se z minulosti pokouší vykutat na světlo osobnost, která utvářela dějiny, a přitom nebyla panovníkem. A těším se, až jej Hilary Mantelová opět vytáhne na denní světlo v posledním díle, který má nést název The Mirror and the Lamp.
[1] MANTELOVÁ, Hilary. Předveďte mrtvé. Vyd. 1. Praha: Argo, 2013. ISBN 978-80-257-0850-7. Str. 209-210.