
Je 6. června 2014. Zpoza východního obzoru se líně prodírají první paprsky slunce, které postupně zalévají líně se probouzející Brno. Je tomu na den přesně 70 let, kdy s úsvitem, ale v o dost horším počasí, prováděly spojenecké jednotky vylodění na pobřeží Normandie.
Dva roky před vyloděním Spojenců, 27. května 1942, Jan Kubiš a Josef Gabčík provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Heydrich byl po Hitlerovi a Himmlerovi třetím mužem Říše. V žádném z okupovaných či anektovaných území nebyl jako jeho správce jmenován nikdo tak vysoce postavený. Domnívám se, že z toho plyne i smutné, ale jedinečné postavení Čech a Moravy v myslích nacistů. Čechy a Morava (povšimněte si, že si Hitler nedovolil v názvu protektorátu ignorovat Moravu, narozdíl od mnoha současných obyvatel České republiky) musely tedy být pro Hitlera velmi důležité a jejich obyvatelé obávaní, když za jejich protektora ustanovil třetího muže své říše. V žádném z okupovaných či anektovaných území se nepodařilo udeřit tak vysoko. A právě o pozadí a průběhu samotného atentátu na zastupujícího říšského protektora je kniha Jiřího Šulce Dva proti Říši.
Autor se v knize drží historických událostí. Některé části příběhu jsou ovšem fabulací, neboť o nich nemáme hodnověrné informace a autor to nikterak nezastírá. Fabulací tak jsou např. rozhovory mezi jednotlivými postavami, či historka o tom jak si Heydrich položil svatováclavskou korunu na svou hlavu. Text je velmi čtivý, a přestože drtivá většina čtenářů od začátku ví, jak kniha skončí, věřím, že stejně jako já nebudou s to odtrhnout se od stránek a budou hltat kapitolu za kapitolou, až do hořkého konce československých výsadkářů a všech, kteří jim pomáhali.
K dynamice a přitažlivosti textu - krom atraktivního historického pozadí - podle mého názoru přispívá i fakt, že v rámci jedné kapitoly se prolínají děje a události, související nejen s výsadky a jejich členy, ale i s represivními složkami protektorátu, které po nich pátrají, domácím odbojem a samotným protektorem. Čtenář tak sleduje události souběžně ze všech úhlů pohledu samostatně, ale zároveň získává i tolik potřebný nadhled. Dostává se nám tak plastický obraz na život v protektorátu. Z částí textu přímo čiší svoboda a volnost, kterou parašutisté prožívali ve Velké Británii, a pak šeď, strach a ponurost protektorátu plného udavačů.
Kniha je rozdělena do tří částí a epilogu s názvy: Předehra, Návrat domů, Čas umírání a epilog. V závěru knihy autor umístil své poznámky.
Román Jiřího Šulce Dva proti Říši [1], za který autor dostal v roce 2007 Literární cenu Knižního klubu vyšel v roce 2014 také jako audiokniha [2], kterou načetl Ladislav Frej. Hned na první poslech je patrné, že práce Ladislava Freje bavila; text v jeho podání získává nový rozměr. Další přidanou hodnotou audioverze je i hudební doprovod, který krom hlasového podání přispívá k dramatičnosti. Audiokniha má 34 kapitol a je rozdělena do dvou CD, každé po zhruba 9 hodinách (pokud budeme věřit údajům uvedeným na discích. V anotacích se totiž jako celkový čas udává 16 h 8 min). Je to tak jediné, co lze audioknize vytknout. Snad ještě její nejednotnost.
Pro lidi, kteří nemají čas číst, nemohou číst, anebo dávají přednost mluvenému slovu, bude tato audiokniha velmi dobrou volbou a jistě je nezklame, stejně jako tištěná verze románu.
[1] ŠULC, Jiří. Dva proti Říši. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2007, 475 s. ISBN 978-80-242-1935-6.
[2]ŠULC, Jiří. Dva proti Říši. Audiokniha. Vyd. 1. V Praze: OneHotBook, 2014, 16 h 5 min AK027 - EAN