
Je děsivé, co všechno dokáže skrýt úsměv… Je ale možné, že se za ním ukrývá bezcitný vrah? Krátce poté, co někdo zavraždí postaršího právníka a jeho syna, začíná komisař Wallander nacházet důkazy, které později nepochybně ukazují na úspěšného podnikatele, pána farnholmského zámku, muže s vřelým a zdánlivě neproniknutelným úsměvem.
Sled událostí, které následují po dvou vraždách, vtáhne Wallandera a spolu s ním i čtenáře do víru vyšetřování nadmíru složitého případu. Nejenže je v jeho okolí někdo schopen chladnokrevné vraždy, stejný člověk také nastraží minu do zahrádky staré dámy a později začne usilovat o život samotného komisaře. A zdá se, že je v tom ještě něco víc…
Kniha nabízí pohled na to, jak funguje policejní vyšetřování, které často bývá dost zdlouhavé a beznadějné. Čtenář se spolu s hlavním hrdinou podívá na porady, sleduje ho, jak shromažďuje důkazy a informace. Autor popisuje Wallanderovy myšlenky velmi detailně, a tak můžeme být svědky, jak do sebe jednotlivé indicie v jeho hlavě pomalu zapadají.
Více než hlavní hrdina mě ale zaujala postava vraha. Vysoce postavený, oblíbený muž se spoustou peněz…Všechny dokázal dokonale oklamat. Obyčejní lidé k němu vzhlížejí a přitom nemají nejmenší představu, jaké hrůzy provádí za vysokými zdmi svého zámku i mimo něj. Na jeho tváři je úsměv, za ním se ale ukrývají temné stíny. Je možné, že mu to projde?
Čtenář vlastně od začátku ví, kdo je vrah, a zná více méně i jeho motiv a jen čeká, až se k tomu dopracuje i hlavní hrdina. Doufala jsem, že se stane něco nečekaného, že se třeba všechno ukáže být jinak, než se od začátku zdá, ale bohužel. Je to jen můj osobní názor, ale po pravdě jsem od kriminálního románu očekávala víc napětí a tajemna. To ale možná spadá spíš do detektivky.
Henning Mankell není v žánru krimi žádný nováček – Usměvavý muž je zatím poslední z řady jedenácti příběhů – a tak není divu, že má jeho kniha všechno, co potřebuje k úspěchu. Je napsaná poutavě a osobitě a není vůbec těžké vcítit se do role hlavního hrdiny.
Některé pasáže mě zaujaly skvělým stylem, jakým byly napsány. Kdybych měla knize něco vytknout, řekla bych, že takových míst bylo trochu málo. Připadá mi, že si na těch důležitých scénách dal autor dost záležet, zatímco na ostatních - někdy až zbytečně zdlouhavých – už tolik ne.
Přestože jsem od knihy očekávala trochu víc, čas strávený s ní jsem si moc užila a dokonce přemýšlím o tom, že si přečtu i další knihy ze série o komisaři Wallanderovi.
MANKELL, Henning. Usměvavý muž. Vyd. 1. Překlad Hana Švolbová. Brno: Host, 2014, 367 s. ISBN 978-80-7491-071-5.