Vtělené zlo koná dobré skutky… opravdu?

• 

Recenze

Vytvořeno 3. 3. 2015 2:00

Autor: Jitka Culková

Seriálový sci-fi fenomén Doctor Who dostal knižní podobu, Doktorova druhého románového dobrodružství se ujal Nicholas Briggs.

Nicholas Briggs je nejen britský spisovatel, ale i herec známý hlavně díky seriálu Doctor Who. V tomto kultovním seriálu propůjčil svůj hlas Doktorovým nepřátelům Cybermanům a Dalekům. Nová kniha s názvem Doctor Who: dalecká generace je určena především pro fanoušky tohoto seriálu. Některé narážky z Doktorova univerza by nezasvěceným mohly přijít matoucí či zbytečné, fanouškům se ovšem nostalgicky zamží zrak.

Hlavním hrdinou Briggsova příběhu je jedenáctý Doktor, kterého v seriálu ztvárnil Matt Smith. A že jde právě o tuto Doktorovu reinkarnaci, zjišťuje pozorný čtenář z mnoha narážek, které znalec seriálu ocení. Odkazy na Doktorovu hranatou bradu, dlouhé nohy a hlavně charakteristického motýlka nenechávají prostor pro pochybnost. Naopak odkazy na původní série či jiné Doktory jsou zde minimální.

I předchozí, první kniha o Doktorovi, si za hlavního hrdinu zvolila právě Jedenáctku, je to ovšem logické. V době napsání knih byl na scéně seriálu právě jedenáctý doktor s motýlkem a fezem. Na rozdíl od předchozí knihy Doctor Who: Závoj smutku z pera Tommyho Donbavanda nemá Doktor v Dalecké generaci společnici. Doktor bez společnice je neúplný, naštěstí má v tomto příběhu Doktor hned tři náhradní společníky na cesty – sourozence Sabel, Olluse a Jenibeth.

Při podivné nehodě ve vesmíru se Doktor se svou vesmírnou lodí TARDIS dostane k záchranné misi. Kromě pomoci třem malým dětem Doktor zjišťuje, že se ocitl na planetě, kde jsou jeho úhlavní nepřátele Dalekové oslavováni jako dobrodinci. Je možné, aby tvorové po generace mutovaní k nenávisti nezištně stvořili ráj pro lidskou rasu? Doktor tomu nevěří ani na okamžik. Rozjíždí se proto jízda hodná Doktora. Planety, podivní tvorové a lži proti Doktorově sonickému šroubováku, TARDIS a věčně dobrá nálada.

Kniha si udržuje zničující tempo akce, které je známé ze seriálu. Stejně tak se na stránkách románu projevuje Doktorův soucit a odpor ke zbraním a násilí všeho druhu. Nicméně se zde méně projevuje Doktorova schopnost užívat si každou nemožnou a smrtící situaci. Doktor z Dalecké generace popisuje i své temnější stránky a pohnutky mysli. Příběh, časové skoky a paradoxy jsou v Dalecké generaci dobře zvládnuty a jednotlivé události do sebe na závěr knihy dobře zapadnou a dávají smysl.

Překladatelský oříšek ze Závoje smutku zůstal bohužel nerozlousknut. Sonický šroubovák je tu opět „sonáč“, což fanoušci těžce nesou, nicméně překladatelé si za tímto překladem stojí. Uvidíme, jestli překladatel nátlak ustojí v další knížce z Doktorova světa, která se už připravuje.

Dalecká generace je pohodová knížka, která se snadno (a rychle) přečte. Doktorovy příběhy jsou nabité akcí, ale ne krví a smrtí, proto je i závěr lehce melodramatický, ale kdo zná Doktora a jeho svět, nebude překvapen ani zklamán. Při čekání na další série je čtení Doktorových novel vítané zpestření.

BRIGGS, Nicholas. Doctor Who: Dalecká generace. 1. vyd. Praha: Jota, 2015, 264s. ISBN 978-80-7462-742-2.