Trochu jiný hon za pokladem

• 

Recenze

Vytvořeno 21. 3. 2015 2:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Ursula Poznanski vydala v Čechách svou třetí knihu. Nese název Pět a vtáhne vás do světa geocachingu, plného dobrodružství a přírody.

Autorku poznali čeští čtenáři díky románům pro mládež – Erebos a Saeculum. Ta se po jejich úspěchu začala psaní věnovat intenzivně a také pozměnila žánr tak, aby zahrnul větší věkovou kategorii čtenářů. Faktem je, že kniha Pět může být oblíbená stejně dobře u dospělých čtenářů, jako u těch dospívajících. Oslovuje je totiž velmi aktuálním tématem, a to hrou geocaching, při níž hledači – nebo chcete-li lovci – běhají po lese, poli, či v jakémkoli jiném terénu, ve dne i v noci a hledají ukryté poklady, tzv. kešky. Přestože je hra známější v zahraničí, odkud také do Čech přišla, i u nás už je plno jejích nadšenců. Co by však tito hledači řekli na kešky, které nachází hlavní hrdinka knihy Beatrice se svými kolegy?

Beatrice Kasparyová je policistka a má plnou hlavu neodevzdaných pracovních úkolů a rodinných problémů. Z osobních důvodů, které se celou knihou prolínají a čtenář je postupně lépe a lépe poznává, se vdala za nevhodného muže. Se čtenářem se setkává ve chvíli, kdy je krátce rozvedená a její exmanžel jí vyčítá rozvod i nedostatečnou péči o jejich dvě děti. Hlavní hrdinka je tudíž obyčejná žena se spoustou problémů, díky kterým se zdá být čtenářům blížší a sympatičtější. I když má problémů nad hlavu, přidají se další – na pastvině mezi kravami je nalezena mrtvá žena bez bot, zato se souřadnicemi vytetovanými na chodidlech. Kasparyová se chytá první stopy a vyráží se svými kolegy po souřadnicích. Nachází tak první kešku s hádankou a hrůzným obsahem – částí lidského těla. Najednou tu není jedna mrtvola, ale dvě, a podle hádanky se zdá, že by mohly přibývat.

Vyšetřovací tým přistoupí na vrahovu hru a pustí se do vyřešení hádanky, aby se dostal k dalším souřadnicím a další děsivé kešce. Zdá se, že hra je nekonečná a vrah stále není k dopadení.

Příběh je psán svižným tempem a je prokládán mnoha dialogy, hádankami a texty různých písní. Čte se téměř sám… Díky rychlému objevení mrtvoly a první kešky je čtenář okamžitě vtažen do děje a už není cesty zpět. Nezbývá než číst dál a dozvídat se stále více o nových keškách, hádankách a především o vrahovi. Díky tomu, že vrah začne časem útočit i na soukromé problémy Beatrice, zdá se, že je nějakým způsobem spřízněn s její minulostí. Je tomu tak doopravdy, nebo autorka jen klame čtenáře a svádí je, stejně jako vyšetřovatele, špatným směrem?

Nejedná se rozhodně o klasický detektivní příběh. Knihu bych označila jako thriller s detektivními prvky. Má dostatek napětí, dokáže čtenáře upoutat a určitě budete mít problém knihu odložit, tak jako já. Přesto má příběh ten správný spád až od poloviny. A konec? Ten byl na můj vkus až příliš vleklý. Autorka měla skutečně mnoho na vysvětlování, ale přesto jsem přesvědčená, že to bylo možné napsat živější formou, tak jako všechno ostatní. Byl to právě konec, co mě na knize snad jako jediné zklamalo. Příběh byl perfektní a vraha jsem odhalila až těsně před koncem, skoro ve chvíli, kdy ho i Poznanski představila čtenářům. Pro mě to tudíž byla výborně napsaná kniha. Pokud bude pokračovat tvorbou v podobném duchu, ráda si přečtu i její další kusy.

Pět rozhodně doporučuji milovníkům detektivek i thrillerů, ale také milovníkům geocachingu. Možná vám to trochu okoření hledání a budete víc napjatí, až budete příště otevírat svou nalezenou kešku.

POZNANSKI, Ursula. Pět. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2015. ISBN 978-80-242-4645-1.