
Barbara Woodová je autorka, kterou dnes už zná mnoho českých čtenářek. Rozmanitost jejích příběhů je přímo neuvěřitelná a tak není divu, že si na své přijdou milovnice romantických historických příběhů, napětí a tajemství, ale i ty, které rády čtou příběhy z exotických zemí. Nejnovější kniha této autorky vyšla v nakladatelství Alpress v březnu roku 2015 a jmenuje se Bílá žena.
Anotace nám napovídá, že onou bílou ženou je Emily. Dívka z New Havenu, která touží po tom stát se misionářkou a přivést mezi Havajské domorodce civilizaci a víru v Boha. Protože nemůže odplout sama, potřebuje manžela, provdá se na doporučení rodičů za vzdáleného bratrance Isaaca. Není mezi nimi láska, jen vzájemné porozumění a tolerance, ale k vykonávání jejich poslání to stačí. Zatímco Isaac vnáší do srdcí domorodých Havajců Boha, Emily je učí číst, psát, šít, vysvětluje jim, že musí chodit řádně oblékaní, atd. Jednoho dne na ostrov připluje kapitán Farrow a Emily ztrácí hlavu. Po dlouhé měsíce se snaží dodržovat dekorum a láska Emily a kapitána zůstává nenaplněná. Když Isaac náhle zemře, stane se kapitánovou ženou a těší se na krásný a dlouhý společný život. Přestože již není manželkou misionáře, věnuje se havajským obyvatelům a přivádí k nim civilizaci. Dokud se jednoho dne nestane něco, co ovlivní její chápání na celých budoucích 50 let.
Po první části se seznamujeme s další dívkou, kterou bychom mohli označit rovněž bílou ženou v zemi domorodců. Je jí mladičká Anna, která touží stát se ošetřovatelkou. Vzdá se proto svobody a naděje na rodinu a mateřství a vstoupí do kláštera, aby se mohla jako řádová sestra starat o nemocné. Zakrátko je vyslána na Havaj, aby vnášela spolu s domácí péčí do srdcí místních obyvatel i víru v Boha. Přestože je nyní Anna sestrou Terezou, není ve své víře pevná a jde jí stále především o léčení a péči. Díky svému talentu se brzy ve městě prosadí, stane se oblíbenou a místní začnou postupně uznávat i celý řád. Mimo jiné pracuje i v rodině kapitána Farrowa, který je vdovcem a má na starost churavějícího syna a matku se záchvaty šílenství – Emily. Postupně se příběhy obou žen prolínají a děj začíná být pro čtenáře více pochopitelný.
Autorka rozehrála historický příběh, kde se mísí kultura staré Havaje a pevná a nezlomná víra v Boha protestantských a posléze i katolických misionářů. Obě kultury se střetávají, naráží na sebe, pokouší se o toleranci – mnohdy však neúspěšně – a o vzájemné soužití. Havajci o své zvyky a náboženství postupně přicházejí, a tak se příběh mění v dramatický boj o zachování tradic. V hlavní dějové linii hraje velkou roli i dcera kněžky Mahina, která se spřátelí s Emily a posléze i s Terezou, ve které najde vnímavou žákyni, schopnou pochopit a udržet havajské tradice. Nenápadně ji učí vše potřebné a Tereza rozšiřuje své znalosti teoretické i duchovní.
Na příběhu je znát – že stejně jako většina autorčiných románů – má i tento velmi dobře prostudovanou teoretickou základnu. Autorka ví, o čem píše, a opět dokazuje, že její obzory jsou skutečně velmi široké. Má perfektně prostudovanou historii, kulturu i náboženství, takže čtenář vycítí i drobné odchylky ve víře protestantů a katolíků a chápe, proč jsou katolické řádové sestry zpočátku na ostrově tak neoblíbené.
Všechny postavy jsou velmi dobře popsané a jejich psychologie je dokonalá. Příběh sice nemá nijak dramatický spád, ale plyne poklidně a smysluplně, tak, jak se to k historickému románu hodí. Jediné, co mi přišlo trochu zbytečné, byla autorčina snaha o tajemství, které se má čtenář dozvědět až na konci. Jeho pointa se dá snadno vytušit už od samého začátku, a tak je čtenář, který je po celou dobu přesvědčován, že se stalo něco strašného, co Emily a její rodinu ovlivnilo na celý život, na konci poněkud zklamán. Osobně jsem čekala větší překvapení.
Ať už jste pravidelnými čtenáři Barbary Woodové, nebo jen hledáte historický romantický příběh z netradičního prostředí, určitě si knihu přečtěte. Patří rozhodně mezi nejlepší knihy, které jsem dosud od autorky četla, a určitě se k ní sama ještě několikrát vrátím.
WOOD, Barbara. Bílá žena. Vyd. 1. Frýdek-Místek: Alpress, 2015, 384 s. ISBN 978-80-7466-683-4.