
Tom Robbins – americký spisovatel, kterého můžete buď milovat, nebo nechápat. Osobitost a originalita Robbinsova psaní se nese v lehkém duchu psychedelických metafor a nespoutané radosti ze života. Každý Robbinsův text má punc jedinečnosti, bláznivé historky se míchají s životními moudry a humor protíná smutek, velikost ducha sráží zaneřáděné prostředí. To je Tom Robbins – protiklady v každé větě.
Tibetský broskvový koláč je kniha historek z Robbinsova života, sám autor knihu nechce označovat za autobiografii, jde o vzpomínky, které během svého života vyprávěl různým ženám. Zdá se, že Tom Robbins přitahuje podivné a bláznivé situace stejně jako jeho románový hrdinové. A pokud vás zajímá vysvětlení názvu knihy, tak:
Tibetský broskvový koláč je středobodem (vlastně takovým Svatým grálem) prastaré povídačky, která se odnepaměti vykládá na zenových přástkách – něco jako podobenství o tom, jak moudré je neustále mířit ke hvězdám, a že je ještě moudřejší zvesela přijmout porážku, pokud doletíme jen na měsíc. [1]
Podrobnější informace žádejte přímo u autora, adresu naleznete v knize.
Ač Robbins odmítá označení biografie, jsou vzpomínky řazeny chronologicky. Jaké byl Tom Robbins dítě, si snadno odvodíte z přezdívky, kterou získal: Sígr. Ale nebyl by to Tom, aby i při dětském zlobení nevyužil fantazii a hlavně svůj největší dar – umění ze všeho se „vykecat“. Dospívání v 50. letech na americkém Jihu probudilo v Robbinsovi odpor k rasismu a jak by mohl jinak reagovat než škodolibým humorem. Kromě veselých historek se z knihy vzpomínek čtenář dozví hodně i o společenském klimatu dané doby a země.
Slavná šedesátá léta Tom nestráví v San Francisku, kde kvas doby vrcholí, ale ani jeho neminou volnomyšlenkářské směry. A hlavně objeví LSD. Robbinsův velmi tolerantní nebo spíše pozitivní vztah k psychedelikům je známý. V Tibetském broskvovém koláči vysvětluje, proč tomu tak je.
Tom Robbins je (výborný) spisovatel, proto se v knize objevují i historky a příběhy týkající se jeho knih. Možná překvapí, že Robbins nikdy nepsal pod vlivem jakékoli látky měnící vědomí a ve skutečnosti je velmi pečlivým autorem a knihu nenapíše za několik dní během „uměleckého vnuknutí“. Naopak má k psaní románů odpovědný vztah. O vzniku románů, jejich přijetí a postupném proslavování i za hranicemi USA píše skromně, ale neshazuje své úspěchy. Je na své dílo hrdý, ale nechlubí se. Zkrátka sympatický chlapík.
Další velkou kapitolou Robbinsova života jsou ženy. Vždy se kolem něj nějaká točila a Robbins se neváhal ženit. A rozvádět. Velká románová láska ale přišla také a Robbins o své Alex píše oddaně a za své city se nestydí.
Po úspěchu svých prvních románů si může začít plnit sny a jedním z nich je cestování. Exotické země jsou úrodnou půdou pro netradiční zážitky snad všem cestovatelům, ale nebyl by to Tom Robbins, aby se mu nestalo něco nad rámec běžného cestování. Třeba stát se králem lidojedů. Přivést si z cesty do Afriky prokletí. Zkrátka Tom se na svých cestách nenudí a nebudou se nudit ani čtenáři při čtení jeho ne-autobiografie.
Témat je v knize opravdu hodně, protože Robbins sbíral každou zkušenost a je mu přes osmdesát. Takže se na stránkách Broskvového koláče dozvíte, jak objevoval východní náboženství, proč jako jediný v sále dokoukal Warholův film, jak si vymyslel libreto opery a spoustu dalších bláznivých historek z pestrého života jednoho hipíka.
Tibetský broskvový koláč oplývá stejnou měrou humoru, bláznivých metafor a složitých souvětí jako Robbinsovy romány. Proto tyto „paměti“ nezklamou věrné fanoušky a milovníky Robbinsových knih. Zároveň je kniha vhodná i pro ty, co se s tímto autorem ještě neznají. Netradiční příběhy a originální přirovnání v Broskvovém koláči naznačí, jak vypadají Robbinsovy romány.
[1] ROBINSS, Tom. Tibetský broskvový koláč. Praha: Argo, 2015, 394 s. ISBN 978-80-257-1487-4. Str. 12.