Recenze: Jonas Karlsson – Faktura

• 

Vytvořeno 9. 2. 2016 2:00

Autor: Petra Šmejdová

Vedle napínavých krimi a syrových příběhů mají Skandinávci velký smysl pro absurditu. Jedním z posledních důkazů je novela Faktura švédského autora Jonase Karlssona. Spisovatel čtenáři na sto třiceti stranách předkládá dost nepředstavitelnou myšlenku, že za všechny příjemné prožitky v lidském životě nakonec každý dostane účet.

Byla to velmi nepravděpodobná částka 5 700 000 švédských korun. Nešlo ji brát vážně. Domníval jsem se, že jde určitě o jednu z těch podvodných faktur, o nichž se člověk dozvídá z televize nebo novin. Bezskrupulózní firmy, které obírají lidi, hlavně ty starší, o peníze.[1]

Devětatřicetiletý hrdina žije sám v jednopokojovém bytě na předměstí Stockholmu, pracuje na částečný úvazek ve videopůjčovně, má rád filmy a jinak žije celkem rutinním životem, který mu zdá se vyhovuje. Ve chvíli, kdy mu ve schránce přistane faktura na bezmála šest milionů, nejprve pochybuje o její pravosti. Nikdy neslyšel o společnosti Rozdělování světových zdrojů (RSZ), ani o kampani, která na fakturu i důvody placení upozorňovala.

S pocitem nespravedlnosti a snahy o uvedení věci na pravou míru zavolá vypravěč na infolinku RSZ, což je maximum, které se vzniklou situací hodlá dělat. Plná dávka absurdity přichází ve chvíli, kdy hrdina začne před operátorkou zveličovat jeho negativní pocity spojené s rozchodem a úmrtím rodičů. K tomu všemu si vymýšlí úzkost. To vše by mu podle něj mělo výslednou částku značně snížit. Při přemítání nad životem přitom ale paradoxně zjišťuje, že je s vlastní životní situací spokojený a že je docela šťastný.

Čtivý příběh se posouvá ve svižném tempu, které vás dlouho nenechá čekat na důležité zvraty ani blížící se závěr. Během četby budete nejednou kroutit hlavou nad bohatou fantazií autora. Nelze si přitom nevšimnout, že je Faktura kritikou byrokratického aparátu a nesmyslných nařízení, které bychom asi našli téměř v každé státní správě. Především ale čtenáře vede k zamyšlení nad vlastním životním štěstím. Vkrádá se rovněž otázka, zda by člověk stanovenou částku považoval za adekvátní a neměl ve srovnání s ní pocit, že má ještě mnoho nesplněných ambicí a málo pozitivních prožitků.

[1] KARLSSON, Jonas. Faktura. Vydání první. Zlín: KNIHA ZLIN, 2015, str. 7, ISBN 978-80-7473-345-1.