
Tuto otázku pokládá novinářka Alice Horáčková ve své knize 7x ve vedlejší úloze sourozencům slavných osobností. Pro nás čtenáře je to bezesporu vítaná změna, většinou dostáváme informace jenom o celebritě, ale o tom, jak ji vnímá její nejbližší okolí nejenom ve chvíli slávy, již tolik ne. Kniha vyšla v rámci Velkého knižního čtvrtka a v nakladatelství ARGO.
Autorka mluvila s Ivanem Havlem, Hanou Hnátovou (sestrou Arnošta Lustiga), Zdenou Mašínovou, Helenou Landovskou, s Jaroslavem Zajícem a Martou Janasovou (sourozenci Jana Zajíce), s Janou Navrátilovou a bratrem romského rappera Gipsy.cz, Juliem „Gyullou“ Bangou. Publikace je velmi vkusně doplněna rodinnými fotografiemi, které běžně vidět nemůžeme.
Motivem propojujícím celou knihu je, že každý z oslovených sourozenců zaplatil dost vysokou cenu za svého slavnějšího bratra či sestru. Zažili těžké doby, většina z nich válku, všichni komunizmus. V dnešní době by jim zřejmě nanejvýš hrozilo, že budou pronásledováni bulvárem, a přestože to není nic příjemného, s represemi za války či v období komunismu se to srovnat nedá. Ve většině textů tak nacházíme svědectví o tom, jaké byly reakce okolí vůči členům rodiny v souvislosti s emigrací či otevřeným vystoupením proti tehdejší moci, jaké následovaly sankce, omezení, výslechy či vyhrožování.
Těžko se vybírá ten nejzajímavější rozhovor, obdivuhodný je bezesporu životní elán starší sestry Arnošta Lustiga, ale také vztah Heleny Landovské ke svému bratrovi, některé její výroky v knize působí drsněji, ale to se hned snaží autorka „učesat“, aby neúcta k slavným hrdinům nikoho neurazila. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (dále HN) uvedla Horáčková, že Landovská byla samorost jako její bratr a že teprve později pochopila, že Helena pro svého bratra vlastně žila. V rozhovoru Helena Landovská říká, že ji Pavlův odchod sebral víc, než si chce přiznat. Proto na něj vytahuje ty horší věci. Nemohla mu odpustit, že umřel. Landovská se vydání knihy nedožila. Zemřela na podzim minulého roku.
Trošku pikantněji působí rozhovor s Janou Navrátilovou, která mluví otevřeně o svém vztahu k nevlastní sestře Martině a nevyhýbá se ani zmínce o jejích partnerkách i o tom, jak tyto ženy ovlivňovaly Martinino jednání. V již zmíněném rozhovoru, který autorka poskytla HN, uvádí, že jí imponoval Janin nadhled a upřímnost, se kterými o svém životě a starší sestře vyprávěla.
Odlišně ve srovnání s ostatními texty vyznívá dialog s Juliem Bangou. Na otázku HN, proč autorka zařadila do své knihy právě jeho, odpověděla, že na ni zapůsobilo, když ji jeho mladší bratr Radek, který se proslavil pod značkou Gipsy.cz, řekl, že je to bohem nadaný muzikant, který na svůj talent úplně kašle. Rozhovor však příliš do knihy nezapadá, v podstatě jsme se pouze dozvěděli, že jeho rodiče nezvládli přechod do nových, svobodnějších poměrů a výchovu dětí zanedbávali. Dnes se tři sourozenci Bangovi nestýkají.
Pokud čekáte, že se dočtete nějaké bulvárem zavánějící informace, budete zklamáni. Alice Horáčková zachytila vyprávění s taktem a úctou. Vypravěčům přitakává, na nějaké hlubší debaty jakoby nebyla odvaha, z řádek vnímáme obavu, aby se rozhovor příliš nevyhrotil a nezajel i do méně příjemných kolejí. Autorka se narodila v roce 1980, dá se tedy říci, že s předchozími složitými dobami neměla osobní zkušenost (nebo jen minimální), a to se přece jenom projevilo.
Alice Horáčková přinesla ve své knize podrobný pohled na životní osudy osmi sourozenců slavných lidí a zodpověděla čtenáři otázku, jaké to je, žít svůj život ve vedlejší úloze. Přestože měl každý z nich jinak rozdané karty osudu, dá se po přečtení knihy 7x ve vedlejší úloze konstatovat, že vedlejší úloha bývá většinou mnohem složitější, než ta hlavní.