Recenze: Imbolo Mbue – Touhy Džendeho Džongy

• 

Vytvořeno 28. 10. 2016 1:00

Autor: Jolana Hlušičková

Každá kniha skrývá svůj příběh mezi řádky. Obal i anotace něco napoví, ale až když se začteme, zjistíme, co se v ní skutečně ukrývá. A někdy na nás čeká opravdu milé překvapení, jako v případě knihy, kterou vydalo pod názvem Touhy Džendeho Džongy nakladatelství KNIHA ZLIN. 

 

Název knihy Touhy Džendeho Džongy evokoval ledasco. Růžovo-šedivá obálka společně s relativně pomalým rozjezdem knihy na mne ze začátku působily dojmem, že se jedná o pohádku pro dospělé o tom, jak chudý kamerunský imigrant v USA ke štěstí přišel. Ale jak se děj odvíjel, najednou mě do sebe vtáhl a já jsem spolu s Džendem a jeho rodinou prožívala jeho „americký sen“. 

Abychom si přiblížili způsob uvažování Džendeho (a také skvělý překlad Libuše Čižmárové) uvádím ukázku textu, ve které reaguje na otázku svého šéfa, proč vlastně přišel do Ameriky:

Džende chvilku přemýšlel. Uvažoval, co má říct, aby neřekl příliš mnoho. „Protože moje země není dobrá, pane. Není to nic takového jako Amerika. Zůstanu ve své zemi, a nic ze mě nebude. Zůstal bych nikým. Můj syn by vyrostl a byl by chudý jako já. Stejně jako já jsem byl chudý jako můj otec. Ale v Americe, pane? Může ze mě něco být. Můžu se stát váženým mužem. Můj syn se může stát váženým mužem.“

„A to by se ve vaší zemi stát nemohlo?“

„Nikdy, pane Edwardsi.“

.

.

.

„Protože…protože v mé zemi, pane,“ odpověděl Džende mnohem tišeji, značně méně uvolněný a vzrušený, než byl předtím, než uslyšel, že někomu hrozí propuštění, „protože v mé zemi, abyste se stal někým, musíte se nejdřív narodit někomu, kdo je někdo.“ (Str. 47-48).

Příběh pozvolna nabírá hloubku, ukazuje snahu Džendeho obstát v životě v New Yorku, uživit svou ženu a děti, vybojovat zelenou kartu a zajistit všem lepší život, než by je čekal doma. Situaci však zkomplikoval pád banky Lehman&Brothers, který ovlivnil život velkému množství lidí, a to třeba i těch, kteří s bankou neměli přímo nic do činění. 

Autorka skvěle propracovala charaktery obou Afričanů, Džendeho i jeho ženy. Čemu se však dá uvěřit jen ztěžka, je bezvadný charakter a lidumilství jeho šéfa - jednoho z vysokých představitelů vedení Lehman&Brothers, který na čtenáře působí jako americké dvojče Mirka Dušína. Až na tuto výhradu je celkový dojem z knihy velmi dobrý. Díky ní jsem si uvědomila, že někdy může být lepší, když se sen nesplní, aby se z něj nakonec nestala noční můra.

V závěru knihy najdete slovníček afrických výrazů. Pro jednodušší pochopení textu určitě doporučuji občas tam nahlédnout. Já jsem ho objevila až po dočtení celé knihy, takže význam některých pojmů jsem pouze odhadovala. 

Zajímavý je i životní příběh autorky Imbolo Mbue. Té se sen splnil, jak jsem se dočetla, narodila se v kamerunském městě Limbé, vystudovala Kolumbijskou univerzitu a již více než deset let žije se svou rodinou v New Yorku. Nikde jsem se ale nedočetla, zda si vzala Američana a tím měla cestu k povolení k pobytu otevřenou, nebo zda její manžel je Kamerunec stejně jako ona. 

Svým románem se bezesporu zařadila mezi zajímavé autory píšící tzv. imigrantskou literaturu. Text její knihy mi vzdáleně připomínal příběhy Ivy Pekárkové, která často imigrantskou tématiku zpracovává. Jazyk vyprávění je zcela odlišný, příběhy však mají něco podobného. Jedná se o cizince, který přichází do více či méně vysněné země a ne vždy se mu podaří se uchytit, tak jak si to vysnil. Přihlédneme-li k současnému světovému vývoji, dá se předpokládat, že se s touto tématikou budeme setkávat stále častěji. A právě kniha Touhy Džendeho Džongy pomůže čtenáři si uvědomit, že americký sen se nemusí každému splnit. A nejenom ten americký. 

Název: Touhy Džendeho Džongy

AutorImbolo Mbue

NakladatelstvíKNIHA ZLIN, s.r.o.

Místo vydáníZlín

Překlad

Rok vydáníLibuše Čižmárová

2016

Vydání1.

Počet stran408 stran

ISBN978-80-7473-430-4