
Julia Childová se nechala okouzlit francouzskou kuchyní, v Paříži vystudovala prestižní kurzy vaření na škole Cordon Bleu a spolu se svými dvěma přítelkyněmi vydala knihu Umění francouzské kuchyně, na jejíž motivy byl natočen film Julie a Julia. Jaká byla ale Julia člověk? To se dozvíte v publikaci Můj život ve Francii.
Julia Childová vyrůstala v americké konzervativní rodině. Se svým manželem Paulem se seznámila na Cejlonu, kde byli oba služebně. Jelikož Paul pracoval v diplomatických službách, musel se často stěhovat a Julia s ním. Ve chvíli, kdy se přestěhovali do Paříže, zamilovala se Julia do Francie. A to do všeho. Oblíbila si místní obyvatelstvo, architekturu města a samozřejmě kuchyni. V momentě, kdy ochutnala první francouzské jídlo, věděla, že se její život změní. Když se s manželem usadili v pronajatém bytě, začala Julia studovat kurz na Cordon Bleu, učila se od těch nejlepších a naučila se opravdu hodně, pořád ale neměla dost. Chtěla se naučit vše, co jí francouzská kuchyně nabízela, a tak neustále krájela, porcovala, dusila, míchala, pekla i šťouchala do takové míry, že občas byl její manžel z jejího věčného vaření znepokojený. Když ale viděl sice zpocenou a unavenou, ale přesto šťastnou tvář své milé, změnil svůj názor. Navíc sám začal fušovat do řemesla. Stal se členem skupiny mužů, kteří objevovali ta správná vína. A tak se z nich stala velice oblíbená dvojice hostitelů, Julia dodala ty nejvybranější lahůdky a Paul k nim dodal kvalitní a chutné víno.
Životopis Julie Childové je úžasnou mozaikou, která je složena z báječných historek, ochutnávek dobrého francouzského jídla a skvělých postav. A tyto postavy jsou možná tím nejdůležitějším prvkem celého Juliina života. Sama několikrát ve svém vyprávění zdůraznila fakt, že bez těch správných lidí ve svém okolí by se nikdy nedostala tam, kam se nakonec dostala. A i když často musela měnit místo svého bydliště, věděla, že jakákoliv vzdálenost mezi ní, její rodinou a jejími přáteli nic nezmění na tom, jak moc důležití pro ni jsou.
Kniha Můj život ve Francii je chvalozpěvem na Francii, její kuchyni a na samotný život s jejím manželem. Je to krásná zpověď plná osobních názorů, milých vzpomínek a také fotek, které kopírují snažení jedné vysoké dámy, která dobyla kulinářský svět.
Nesmím také opomenout fakt, že na svých memoárech spolupracovala Julia s vnukem svého švagra Alexem Prud’hommem.
Kniha se četla skoro sama. Bezmála čtyři sta stran jsem hltala slovo za slovem. Jelikož jsem velkým milovníkem dobrého jídla a pití a zbožňuji dobře napsané životopisy, byla jsem jako v nebi. Užívala jsem si, když Julia popisovala, jak vaří ten určitý recept, objevovala s ní nové restaurace a naprázdno polykala ve chvíli, kdy dotyční usedali k hostinám plným vybraných lahůdek. U četby mě trochu brzdil fakt, že názvy receptů jsou uvedeny v originále, a to čtenářům, kteří francouzsky neumí, může požitek ze čtení kazit.
Ukázka
Jedna z nejlepších věcí, kterou jsem se naučila, bylo dělat všechno prostě a jednoduše. Vezměme si například telecí pečeni. Díky šéfkuchaři Bugnardovi jsem se naučila maso jen posolit a popepřit, zabalit ho do tenké vrstvy slaniny, přidat do pekáče nakrájenou mrkev a cibuli se lžící másla a pak pečínku během pečení podlévat. Snadněji by to už nešlo. Když bylo telecí hotové, zbavila jsem šťávu tuku, přidala malé množství vývaru, oříšek másla a trošku vody, pak omáčku pár minut redukovala, propasírovala jsem ji a přelila jí maso. A výsledek? Absolutně velkolepý pokrm! (Str. 93)
Název: Můj život ve Francii.
AutorAlex Prud’homme, Julia Childová
Překlad Vanda Senko Ohnisková
NakladatelstvíJota
Místo vydáníBrno
Rok vydání2016
Vydání1.
Počet stran400
ISBN978-80-7462-982-2