Recenze: Martin Goffa – Dítě v mlze

• 

Vytvořeno 16. 11. 2016 1:00

Autor: Jiří Lojín

Od doby, kdy vyšla první kniha Martina Goffy, ještě neuplynula dlouhá doba, ale počet detektivek, které napsal a vydal, je úctyhodný. Zdá se, že nápady mu nescházejí, a tak máme možnost přečíst si jeho novou knihu nazvanou Dítě v mlze.

 

Náměty knih Martina Goffy vždy vycházely z reálného prostředí a skutečných případů. Autor s reáliemi dokáže pracovat tak, že si čtenář nevybaví žádnou konkrétní zprávu, na kterou někdy narazil v kriminální rubrice internetových zpráv, ale přesto mu zločiny, vyšetřované v knihách, připadají známé a do českého prostředí dokonale zapadající. Martin Goffa je totiž dokáže zobecnit a při tom využívá své zkušenosti bývalého policisty. Autorova pozornost se zpravidla nesoustředí pouze na zločin a jeho vyšetřování, ale hlavně na psychiku pachatele a hlavního hrdiny, jímž velmi často – i když ne vždy – bývá policista Miko Syrový.

Pachatel není pro autora bezejmenným vraždícím monstrem, vybírá si postavy, které ovlivnil nějaký extrémní zážitek. Relativně slušný člověk sklouzává za hranu zákona a čtenář, i když k němu necítí jednoznačné sympatie, alespoň chápe, že ho okolnosti přitlačily tak, že nemohl jednat jinak. Proto případy formují a posouvají autorova hrdinu, ten se mění, zejména se prohlubuje jeho empatie. Ta mu paradoxně v pátrání nepomáhá, spíš ho svazuje a psychicky vysává.

V předchozích knihách, jejichž hlavním hrdinou se stal Miko Syrový, se neustále, i když v náznacích, projevuje jeho vztah k dítěti. Miko je sice rozvedený a dcera žije s matkou, ale Miko je na ni fixovaný. Téma lásky k dítěti má v sobě – pokud se objevuje v detektivkách – něco ponurého a potenciálně děsivého. Jde o silný a zároveň křehký cit, který může pachatel snadno napadnout, případně zneužít. Zdálo se, že to Martin Goffa prozatím opatrně obcházel, jako kdyby měl obavy se tak hluboce citově angažovat. Ale v knize Dítě v mlze se už tématu lásky a obrovské lidské ztráty plně věnuje.

Miko Syrový je tentokrát svědkem a částečně aktérem vyšetřování únosu malého dítěte, který podle všeho spáchal Mikův bývalý parťák Bert. Autor od začátku hraje s otevřenými kartami, čtenář i policie totožnost pachatele znají. Pro policii tedy úkol zní: dopadnout Berta a zachránit dítě. Čtenář se pomalu vnoří do příběhu a postupně pochopí Bertovy pohnutky a důvod, proč vše dělá.

Dítě v mlze je ponurá detektivka. Tématem, způsobem vyprávění i bezvýchodností. Miko je osobně angažovaný v celém případu a všechno na něj těžce doléhá. A pokud by si čtenář nedokázal spojit hrdinovo trauma, vyplývající z vlastního otcovství, autor to připomene. 

Opět v knize rezonují problémy, které se v současné společnosti objevují. To ji ukotvuje v konkrétní době, přestože téma je nadčasové. Připomíná zásahy úředníků do rodin a některé necitlivé postupy při odebírání dětí v případech podezření z týrání. Nepodléhá ale pokušení skandalizovat tyto případy, dívá se na ně z obou stran a ústy advokáta vysvětluje, že mohou pomoct dítě zachránit. Je pravda, že televize a internet vypichují zejména sporné případy, kdy standardní postupy selhávají, lidé pak naprosto ztrácejí přehled o tom, kolik proběhlo úspěšných a kolik diskutabilních zásahů.

Detektivky zpravidla bereme jako zábavu, četbu, kterou si ukrátíme dlouhou chvíli a brzy zapomeneme, o čem byla. Po přečtení Dítěte v mlze si možná po nějaké době nevybavíme podrobnosti, ale pocit bezvýchodnosti zůstane. Jde o příběh velmi emotivní a pro autora obtížně zpracovatelný tak, aby neupadl do sentimentální polohy. Přestože jde o poměrně drsnou detektivku, autor nikdy nezabíhá do popisu surových nebo nechutných scén. Martin Goffa dokázal udržet úroveň a ponechat čtenáři určitý prostor k zaujetí vlastního postoje. Výsledkem je sice poněkud depresivní, ale velmi dobrá kniha.

Název: Dítě v mlze

Autor: Martin Goffa

Nakladatel: Mladá fronta

ISBN: 978-80-204-4103-4

Stran:  224

Vydání: 1.

Rok vydání: 2016