Recenze: Zbygniew Czendlik, Markéta Zahradníková – Postel, hospoda, kostel

• 

Vytvořeno 27. 11. 2016 1:00

Autor: Jolana Hlušičková

Jeho tvář je známá z televizního pořadu Uchem jehly. Nebo jste ho možná někde zahlédli ve společnosti Lucie Bílé či Bolka Polívky. Žádný současný katolický kněz se u nás nestal tak mediálně známou osobností jako Zbigniew Czendlik. Nedávno knižně vyšel rozhovor, který s ním vedla Markéta Zahradníková. Vydalo ho nakladatelství Argo pod názvem Postel, hospoda, kostel.

Ve své knižní prvotině pokládá filmová producentka Markéta Zahradníková, knězi pocházejícímu z Polska a působícímu od roku 1993 v Lanškrouně, otázky, které čtenáře provedou různými etapami Czendlikova života. Seznámí ho s jeho nestandardními názory nejen na víru, ale také s tím, jak vnímá nás, Čechy. A nutno podotknout, že otevřenost je jedním z výrazných rysů tohoto muže.

A jak vnímá tento neortodoxní farář sám sebe? A jak Ježíše? Představu si vytvoříme z následující ukázky:

Rozhodně řeknu jen něco. Prozradím třeba, že nejsem moc chytrý, byť jsem vzdělaný. Zato si myslím, že jsem milý. To je moje hlavní zbraň. Takže se ani nesnažím tvářit jako intelektuál.

.

.

Hodně lidí by ve mně rádo vidělo Tomáše Halíka, ale to mají smůlu. (Str. 92).

Třeba si pamatuju, jak o mně kdysi někdo mluvil jako o „bulvárním faráři“. Nejdříve mě to urazilo, ale pak jsem si uvědomil, že je to vlastně poklona. Bulvár přece znamená ulice, a my kněží bychom měli jít do ulic a být lidem blíž. Nečekat zalezlí v kostelech a na farách, ale stejně jako Ježíš vyrazit mezi lidi. On taky neseděl doma a nečekal, až ho někdo vyhledá. Byl podle všeho dost společenský typ a v tomto smyslu by se dalo říct, že taky dost bulvární. (Str. 98).

Z ukázky je patrné, že Czendlik má skutečně bizarní názory, které mohou ve čtenáři vyvolávat rozporuplné pocity. Zvláštně také působí to, jak se shlíží v luxusu, bulváru a celebritách, ale jak sám farář říká, buďme velkorysí a neodsuzujme druhé. 

O knize Postel, hospoda, kostel se nedá říct, že by byla vyloženě bulvární, přestože některé otázky Markéty Zahradníkové prozrazovaly snahu rozhovor vygradovat a zbulvarizovat. Asi z důvodu, aby se o knize víc mluvilo a lépe se prodávala. S tímto záměrem byl zřejmě vybrán i název knihy. Drobnou výtku bych však měla k rozsahu odpovědí. Správné kázání by podle faráře mělo být jako minisukně – krátké, přiléhavé a něco krásného by mělo skrývat. Proto bych ocenila, kdyby rozsah některých odpovědí byl výrazně kratší, aby čtenář udržel pozornost a vnímal, co farář říká.

Celkovou úroveň publikace hodnotím velmi kladně. Stále častěji se v současné době setkávám s texty, které by po jazykové stránce potřebovaly pořádný zásah korektora. To ale není případ této knihy. Působí na čtenáře dobře nejen po jazykové stránce, ale i z estetického hlediska. Na obalu najdeme fotku rozesmátého Czendlika a text uvnitř knihy je vhodně doplňován černobílými fotkami kněze, který se evidentně rád fotí. Spousta z nich je civilních, takže dokonale podtrhují jeho odlišnost od tradičních církevních zaměstnanců, tak jak je všichni známe.

Kniha Postel, hospoda, kostel nabízí neotřelý dialog kněze se čtenářem. Intelektuální hloubku v ní sice nenajdete, ale mohu ji doporučit všem tolerantním lidem, kteří se rádi dívají na svět z různých úhlů, nemají černobílé vidění a umí se zamyslet i nad tvrzeními, se kterými nesouhlasí. 

Název: Postel, hospoda, kostel

Autor: Zbygniew Czendlik, Markéta Zahradníková

Nakladatelství: Argo

Místo vydání:Praha

Rok vydání:2016

Vydání: 1.

Počet stran:280 stran

ISBN978-80-257-1918-3