
Philip Kindred Dick vydal za svou spisovatelskou kariéru celou řadu veleúspěšných knih. Jen si vzpomeňte na knihy Blade Runner, Minority Report či Muž z vysokého zámku. Právě poslední jmenované dílo se dočkalo už v pořadí čtvrtého vydání.
Tato kniha poprvé spatřila světlo světa v roce 1962. To už je pěkná řádka let, přesto má dodnes mnoho svých obdivovatelů. Právě za ni obdržel autor v roce 1963 prestižní cenu Hugo Award. Nejedná se přitom o vyloženě klasické sci-fi, příběh si zahrává především s alternativní historií, která by se nám asi příliš nelíbila.
Druhou světovou válku v ní totiž vyhrálo Německo společně s Japonskem, mezi ně byly rozděleny okupované země. Mezi ně patří i Spojené státy, ve kterých se tento román odehrává. Píše se rok 1962 a mnoho z předních nacistických pohlavárů je stále naživu. Otěže po nemocném Adolfu Hitlerovi převzal Martin Bormann, ale velice důležití jsou stále i Hermann Wilhelm Göring, Albert Speer či Joseph Goebbels. Děj se ovšem trochu netradičně zabývá především územím, které si pro sebe utrhlo Japonsko.
Předem je nutno říct, že kniha v podstatě nenabízí klasický a souměrný děj. Sledujeme v ní osudy několika postav, které se díky popisované situaci ocitly v podřízenější či nadřízenější roli. Čtenář má možnost nakouknout do této alternativní historie, vcítit se do daných osob a vychutnat si celou poválečnou atmosféru. Zejména popisy jednotlivých momentů přidávají celému románu na zajímavosti.
Rozhodně se ovšem nejedná o zrovna jednoduchou literaturu. Nečekejte příliš mnoho akce (prakticky žádnou), spíš náhled do historické doby, která se ovšem neudála. Důležitou roli samozřejmě sehraje politika, antisemitismus či nadřazenost jednotlivých ras. Právě poslední jmenovaná vlastnost je nejvíce vypichována. Obyčejní Američané se musejí smířit s tím, že nad nimi Japonci zvítězili a jsou jim nadřazení.
Důležitou roli sehrají i vzpomínky na dávné americké artefakty. V knize se totiž objevuje několik sběratelů i odborníků, kteří se zaměřují právě na téměř zapomenutou historii USA. Dočkáte se i nekalého obchodu s artefakty z nedávné doby, kdy se je někteří pokusí zfalšovat.
Zajímavostí je rovněž kniha s názvem Kobylka zalehla ztěžka. Představuje totiž o poznání reálnější konec druhé světové války, ovšem v příběhu se samozřejmě jedná o fantastiku. Postavy v ní například naleznou zmínku o pro ně neznámém ruském městečku Stalingrad. Samozřejmě, že je v okupovaných zemích zakázána, asi stejně jako dnešní popírači holocaustu.
Velice často se také objevují odkazy na tzv. Knihu proměn či I-ťing. Jedná se o soubory textů, které se používají jako orákulum. Jednotlivé osoby se z nich snaží vyčíst svůj budoucí osud.
Abych řekl pravdu, nějak jsem Muži z vysokého zámku nepřišel na chuť. Přestože je z knihy znát vysoká spisovatelská úroveň a rozhodně není nijak zastaralá, její čtení může být pro některé trochu obtížnější. Nenese v sobě totiž tolik poutavý a jednotný příběh, ale spíše myšlenku o minulosti, která se mohla za určitých okolností odehrát.
Příznivci tohoto autora z ní jistě byli a budou nadšení. V posledním vydání z nakladatelství Argo jsou navíc velice pěkné ilustrace a rozsáhlá předmluva velké dámy fantastiky Ursuly le Guinové.