Recenze: Knihy pro dospělé

Jen jedna může být pravou královnou

Recenze: Alison Weirová – Kateřina Aragonská. Pravá královna

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
Vytvořeno 17. 2. 2017 1:00
Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Období Tudorovců v renesanční Anglii bývá jedno z nejoblíbenějších u čtenářů, i u autorů. Alison Weirová se mu věnuje až na pár výjimek téměř po celou svou spisovatelskou kariéru. Vedle odborných textů předkládá čtenářům poutavé romány, vystavěné na pečlivě probádaných historických pramenech, a nyní se rozhodla zmapovat všechny ženy skandálního, oblíbeného i nenáviděného panovníka Jindřicha VIII.


knihaPrvní knihou z této série je Kateřina Aragonská. Pravá královna. Název jasně vypovídá, o kom se v knize dočteme. Ale co o této ženě vlastně víme? Autorka začíná své vyprávění v době, kdy mladá Kateřina, dcera slavné Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského, připlouvá do Anglie, aby se stala snoubenkou budoucího krále Artura. Mladý snoubenec je značně churavý a tak je v jeho zájmu i tělesné neschopnosti jejich sňatek nezpečetěn tělesným aktem. 

Když princ Artur podlehne své nemoci, mladá Kateřina, coby princezna – vdova, se ocitá na tenkém ledě. Vrátí se do Španělska, nebo bude muset zůstat v Anglii? K její radosti je dohodnut sňatek s Arturovým bratrem Jindřichem. Ten je ale mnohem mladší než Kateřina a tak je třeba do uzavření sňatku pár let počkat. Kateřina se v té době stane loutkou na mocenském poli, kde velmi necitlivé šachy se svou dcerou a nadcházející snachou hrají anglický král, její otec Ferdinand i jednotliví velvyslanci. 

V další fázi knihy a Kateřinina života ji poznáváme jako manželku Jindřicha Tudora a konečně právoplatnou královnu Anglie. V tu chvíli vidíme nejen zamilovanou a oddanou ženu, ale také matku, která touží dát králi syna, ale její náruč stále zůstává prázdná. 

Ve finále pak sledujeme její urputný boj za svá vlastní práva a také za nástupnická práva své dcery. Ta jsou ohrožena ve chvíli, kdy se král zamiluje do vychytralé Anny Boleynové a začne usilovat o zrušení svého sňatku s Kateřinou. Vytahuje v tu chvíli vše, co bylo uznáno legitimním, včetně jejich sňatku, nenaplněného sňatku s Arthurem i dědictví princezny Marie.

I když jsem toho o Kateřině Aragonské věděla dost, nikdy jsem se na ni a na její osud nedívala pohledem, jakým ji představila Alison Weirová. Jelikož byla mou oblíbenkyní královna Alžběta (Jindřichova dcera s Annou Boleynovou), Kateřina Aragonská zůstávala v mých představách tou nepohodlnou královnou pevné katolické víry, která žila v ústraní, když byl její sňatek s králem rozveden. Až nyní jsem ji poznala jako milující ženu, trpící zoufalou matku a také jako manželku bojující za to, čemu věří, co miluje a co si přeje uchovat – své manželství a jeho legitimitu a správnost. Až nyní, po přečtení tohoto románu, se mi otevřely oči a já poznala Kateřinu Aragonskou jako obdivuhodnou a historií upozaďovanou ženu, pravou dceru své matky (neboť svým odhodláním, výdrží a pevnou vírou své matce Isabele dělala čest) a především milující a odpouštějící manželku i matku.

Weirová napsala tento román, stejně jako všechny předchozí, s velkým důrazem na správnost historických reálií. Dokonale a čtivě vylíčila atmosféru tehdejší doby, popsala Anglii, krále, královnu i Annu Boleynovou tak dokonale, jako bychom sledovali film. I čtenáři, kteří až dosud o těchto historických postavách nic nevěděli, si dokážou udělat správnou představu a úsudek a snadno se nechají strhnout emocemi. Weirová nepíše tak, aby čtenáře drtila dojemnými scénami. Přesto nikdo, kdo knihu čte, nemůže zůstat netečný k utrpení Kateřiny, Marie i mnohých jiných, kteří jsou ponižováni, zbavování úřadů i životů především Jindřichovou arogancí a neústupností. 

Kateřina Aragonská. Pravá královna je spíš psychologický román na historickém pozadí. Vtáhne čtenáře od první stránky a jeho pozornost si dokáže udržet. Přesto se nejedná o jednoduchou a odpočinkovou četbu. Na knihu je třeba se soustředit a přemýšlet o ní.

Jsem nesmírně ráda, že se Alison Weirová pustila do tohoto velkolepého díla, protože bude velice zajímavé číst osudy všech šesti Jindřichových žen z jejich pohledu. Po přečtení Kateřiny Aragonské vnímám Annu Boleynovou zcela jinak. Najednou chápu zlobu a nenávist princezny a posléze královny Marie (dcery Kateřiny a Jindřicha) a její do poslední chvíle neústupné rozhodování vůči své nevlastní sestře Alžbětě. Najednou chápu, jak asi vnímali Annu na trůnu tehdejší Angličané a jak soucítili a trpěli s milovanou a odvrženou královnou Kateřinou.

Román určitě není určen jako oddechová literatura, ale je velmi čtivý a poutavý, především po své psychologické stránce. Po té historické je to perfektně vylíčený obraz doby, kultury i náboženství a určitě uspokojí i náročné čtenáře historických románů.

Na závěr musím opět pochválit zpracování knihy, neboť barevný přebal i do zlata laděná obálka knihy jsou naprosto skvostné a k majestátnosti královny Kateřiny se naprosto hodí.

Název knihy: Kateřina Aragonská. Pravá královna
Autor: Alison Weirová
Překlad: Eva Křístková
Nakladatelství: BB/art
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2016
Vydání: 1.
Počet stran: 550
ISBN: 978-80-7507-658-8
Ediční řada: