
Dětství je zpravidla prezentováno jako šťastné a bezstarostné období. Za velkou část tohoto dojmu, který v lidech zpravidla přetrvává, je zodpovědná paměť, protože člověk má tendenci si minulost idealizovat a vše špatné potlačovat. Vzpomínky Zuzany Dostálové, jak je zachytila ve své novele Proč všichni odcházejí, ale tak idylické nejsou.
Autobiografická novela se zaměřuje nejprve na krátké záblesky situací, které se autorce vryly do paměti, proto nás nejprve zavádí do městečka, v němž žijí babička a dědeček a kde prožívá dětská prázdninová dobrodružství. Prostředí moravského maloměsta autorka zdůrazňuje charakteristickým jazykem, který pražskému dítěti musel znít velmi zvláštně. K tomuto pobytu vztahuje Zuzana Dostálová i první seznamování s historií rodiny, zahrnující i smrt některých příbuzných v koncentračním táboře.
Smrt, eufemisticky nazývaná odcházení, je tématem, přítomným v celé novele. Lidé okolo hlavní hrdinky Zuzany umírají a ona se s touto skutečností musí smířit velmi brzy. Stěžejní je v tomto smyslu hned druhá kapitola nazvaná Poprvé v nemocnici. Šokující zkušenost, s níž byla dívka konfrontována, v konečném důsledku vyznívá smířlivě, ne hrůzně, což je částečně dáno optikou dětského vnímání, částečně záměrem autorky. Stejně důležité, možná i důležitější je pro Zuzanu setkání s vážně nemocnou Monikou, která se stane její kamarádkou. Dopisy, které si spolu občas vyměňují, procházejí celou novelou a dokumentují vyzrávání obou dívek i marnou touhu po obyčejných věcech, jež zdravý člověk prožívá mnohdy jakoby mimochodem a ani si jich neváží.
Novelu lze vnímat také jako poctu autorčině otci, spisovateli a režiséru Zeno Dostálovi. V textu není ani náznak, že by mu vyčítala jeho častou nepřítomnost v době, kdy se věnoval filmu, naopak s láskou vzpomíná na společné chvíle a líčí je jako idylické. Určitou část novely tak tvoří citace ze scénářů slavných filmů, jako jsou Smrt krásných srnců, Vlak dětství a naděje nebo Sestřičky. Čtenář si uvědomí, že jméno scénáristy bývá obvykle méně známé než režisérovo nebo hlavních představitelů.
Kniha Proč všichni odcházejí je do značné míry intimní, působí dojmem, že fabulace ustupuje do pozadí a ponechává velký prostor skutečným vzpomínkám. Témata se i po letech jeví jako citlivá a tomu odpovídá i způsob vyprávění. Jako prvotina, která v autorce určitě zrála delší dobu, obsahuje přemíru myšlenek, které ale nemohou být na relativně krátkém textu dotaženy, zvláště zmínka o koncentračních táborech najednou vystupuje a vzápětí zaniká, aniž by zanechala trvalejší stopu. Uspěchanost, s jakou se autorka snažila do novely vložit své zážitky, brání jejich rozvinutí a svým způsobem omezuje prostor i pro další literární zpracování vzpomínek. Novela je však napsaná pěkným jazykem a i když čtenář tuší, k čemu spěje, čte se velmi dobře a bez pocitu, že se jej autorka snaží zdeptat.
Název: Proč všichni odcházejí
Autor: Zuzana Dostálová
Nakladatel: Togga
ISBN: 978-80-7476-105-8
Stran: 120
Rok vydání: 2016
Vydání: 1.