
Jak asi může zamávat vražda s atmosférou na malém městě, kde si všichni vidí ještě mnohem dál a hloub než do talíře? A co když se k ní navíc přimotá všetečná, zcela nepraktická a sarkasmem sršící malířka? To pak teprve nastane šrumec!
Josefína Divíšková byla po rozvodu se zámožným manželem donucena okolnostmi odstěhovat se z Prahy do Brodu. Bydlí u sestry a pracuje, což jsou v jejím dosavadním životě okolnosti naprosto neslýchané. S ohledem na svůj naturel se snaží řešit celou svojí vzniklou životní situaci s nadhledem, takže zároveň (nejspíš podvědomě) hledá jakékoli rozptýlení. Tím by jistě mohl být i šarmantní komisař Tvrdík vyšetřující onen zmiňovaný zločin. To by ovšem nesměl být tak nesnesitelně protivný a musel by přestat Josefíně komplikovat život na každém kroku. S policií za krkem se zločiny, a vraždy zvláště, odhalují jen velmi, velmi komplikovaným způsobem!
Mluví-li někdo v souvislosti s hlavní hrdinkou o české verzi slečny Marplové, asi se tak úplně neplete. Jistá paralela by se dala najít. Josefína je sice podstatně mladší a české maloměsto není anglický venkov, ale lidi, ti jsou všude stejní a všímavá osoba si z jejich chování dokáže ledacos odvodit. A schopnost strkat do všeho nos, být v (ne)správný okamžik na (ne)správném místě včetně (ne)vědomého šlapání do (ne)voňavých hromádek, to k takové dámě rozhodně patří. Josefína Divíšková (či spíše autorka) je důkazem, že i v ryze českých reáliích se může zrodit postava natolik reálná, ale zároveň neotřelá i kurážná, že jí budete při čtení fandit a bát se o ní v nebezpečných situacích.
Marie Rejfová zběhla od knih pro mládež k detektivce a zatím to vypadá, že detektivnímu žánru to rozhodně nijak neuškodilo. Ba naopak. Zatím se oba dostupné příběhy se svéráznou učitelkou coby detektivem na vlastní pěst jeví jako příjemné oddychové čtivo. Kdo jinému jámu kopá, ten má pod čepicí, anebo taky ne. Na další přísloví Kdo má pod čepicí totiž odkazuje i název kratší novelky nebo možná delší povídky, kde má čtenář možnost se úplně poprvé seznámit a přátelsky oťukat s Josefínou Divíškovou, toho času maloměstskou učitelkou výtvarné výchovy na místní základní umělecké škole. A v případě, že si s Josefínou, komisařem Tvrdíkem a jejich eskapádami padnete do noty, vězte, že se již rodí další díl a doufejme, že v brzké době zjistíme, Komu straší ve věži.