Recenze: Stanislav Biler – Nejlepší kandidát

• 

Vytvořeno 25. 3. 2018 1:00

Autor: Jiří Lojín

Kniha Stanislava Bilera Nejlepší kandidát nemohla vyjít ve vhodnějším období. Její grotesknost, která by se mohla jindy zdát přehnaná, dostala ve skutečné prezidentské kampani, které jsme byli svědky, úplně jiný význam.

Vypravěčkou je Johanna Rottová, dívka, která se ve svém životě dostala do absurdní fáze a možná i daleko za ni. Stává se asistentkou prezidentského kandidáta Jana Nováka a absolvuje s ním a šéfem kampaně Verchovenským cestu po zapadlých koutech Čech a Moravy. Základním rysem děje se stala neschopnost – nechtěná i hraná.

Stanislav Biler využívá dobré znalosti politické rétoriky a dovádí ad absurdum prázdné věty, nesoucí nulovou relevantní informaci. Jediným rozdílem mezi kandidátem na prezidenta Janem Novákem a současnými politiky je volba slov, nikoliv obsah sdělení. V reálu se občas najde osvícený komentátor mediálních diskuzí, počet jeho posluchačů či čtenářů je však tak zanedbatelný, že výsledek je stejně tristní, jako kdyby reagoval na politické dění stejně jako v knize Nejlepší kandidát.

Jako skvělý nápad se jeví Novákovo povolání velkopěstitele slepic, brutálně ovlivňující jeho povahu. Vše, o čem mluví, převádí na chov těchto ptáků, bezděčně tak odkrývá beznaděj lidského života, podobajícího se tomu slepičímu. Tato myšlenka je zdůrazněna krajem chudého severomoravského pohraničí – Bruntálska a Jesenicka. Humor na úkor vyloučených lidí v chudých regionech lze považovat za nekorektní, Stanislav Biler má na to právo, pochází z něj a důvěrně jej zná.

Hlavní hrdinka Johanna Rottová je ve své podstatě mladý rebelující muž. Její pohled na svět a absence ženské psychiky je podobná Marii, hrdince série Aristokratka Evžena Bočka. Podobné jsou i situace, do nichž své hrdiny staví, i když Biler tuto hranici posunul mnohem dál.

Počáteční příjemné překvapení z nevšedního humoru se postupně mění v poznání, že jiné už to nebude. Vše neustále probíhá stejným způsobem. Dialogy se nesou v podobném duchu. Nikdo nikoho neposlouchá, odpovědi působí dojmem umělé inteligence bez emotivní složky. Novák neustále žvaní, Verchovenský vymýšlí nesmyslné strategie, které děj v podstatě nikam neposunují, okolí reaguje nezávisle na Novákových projevech. Vše si žije vlastním životem.

Nejlepší kandidát je vtipná a dobrá kniha, která se trefila do správné doby. I když se situace svým způsobem opakují, jak jsem se zmínil v předchozím odstavci, trefně glosuje trapné diskusní pořady některých televizních studií, v nichž rozhodně nezáleží na otázkách, tím méně pak na odpovědích.