Recenze: David Šenk – Srdce Aporveru

• 

Vytvořeno 11. 4. 2018 0:00

Autor: Lukáš Loužecký

První díl napjatě očekávané série o zemi Aporver s názvem Srdce Aporveru vydalo nakladatelství Fragment. Jejím autorem je David Šenk, který přináší fantasy knihu především pro mladší čtenáře.

Samozřejmě by mi mohl kdokoliv, kdo knihu četl, oponovat, že pro děti je v ní až příliš mrtvol a krve. Ale dnešní doba je už někde jinde a styl psaní i prostředí se lépe přiblíží zejména mladším ročníkům čtenářů.

Hlavní zápletka začíná v malém městečku Werfall, kde bydlí Rolan a jeho rodina. Jednoho dne se ocitá jeho bydliště v izolaci, protože začínají podivně padat mosty spojující jej s civilizací. Navíc se začínají dít i další nepříjemné věci, proto se mladík Rolan rozhodne vyrazit do světa přijít celé věci na kloub. Záhy však zjistí, že problémy mají daleko horší pozadí, které může skončit i zkázou celého světa. A co by to bylo za hlavního hrdinu, aby tomu nešel zabránit?

Rozhodně na to ovšem nebude sám. Během cesty potkává i několik dalších postav, včetně dívky Prin. Stále je však Rolan tím ústředním středobodem, okolo kterého se všechno točí. Abych řekl pravdu, příliš jsem si k němu nevypěstoval kdovíjak pozitivní vztah. Ale na druhou stranu ani negativní. Postava prostě nezpůsobí ve čtenáři příliš velké emoce.

Podstatně zajímavější je prostředí a atmosféra celého příběhu. Čtenáři mají před sebou fantasy svět postavený především na symbióze člověka s rostlinami. Nemám většinou příliš rád fantasy postavené na přírodních základech. Tentokrát je ovšem natolik působivé, že vás prostě nemůže zklamat.

Samotný děj trochu připomíná putování Froda Pytlíka do Mordoru, jen tentokrát neputuje do hlubin pekla, ale do samotného středobodu celého světa. Během této cesty se mnohokrát dostane do pořádné šlamastyky, ale vždycky se z ní zase dovede dostat.

Hlavní záporáky tentokrát nehrají žádní nekompromisní mafiáni, ale především divoké rostliny. Tahle skutečnost zřejmě mnoho čtenářů lehce zarazí, ale nakonec to nevypadá tak netradičně, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Musím tedy narovinu říct, že ze začátku jsem leckteré věci nechápal. Musíte se postupně propracovat všemi názvy, občas si něco domyslet a stejně někteří z nebudou rozumět úplně všemu. Musím uznat, že filmové zpracování by mohlo být o poznání jednodušší pro vylíčení celého děje. Lehce napomáhá herbář, který je na samotném konci knihy. V něm si můžete najít některé názvy rostlin a pochopit jejich význam.

Pochvalu si zaslouží poměrně velké množství ilustrací, které výborně doplňují samotný text a napomáhají fantazii čtenáře zpracovat některé informace. Část obrázků na mě působí lehce depresivně, ale rozhodně mají své kouzlo.

Srdce Aporveru není úplně lehká kniha na čtení. Přestože je poměrně útlá a počet stran se nevyšplhal přes 150, některé z budoucích čtenářů možná nebude bavit její přírodní zaměření. Po těžším začátku se ovšem děj příjemně rozjede a získává určitou formu napětí. Samotný konec napovídá, že se můžeme brzy těšit i na pokračování. Uvidíme, jakým směrem se v něm autor vydá a jak bude pokračovat pouť hlavních hrdinů.