Recenze: Kolektiv autorů – O krok před peklem

• 

Vytvořeno 12. 5. 2018 1:00

Autor: Jitka Culková

Série Kladivo na čaroděje je projekt Jiřího Pavlovského. Vymyslel si svět, ve kterém existuje magie, a čtveřici, která se ji snaží zachránit. Čtveřice je to vskutku podivná, hlavní slovo v ní má lhář, nejcitlivějším členem je alkoholik, největším svůdcem hubeňour žijící na veřejné toaletě a nejelegantnější je nekrofil. Aby těch zajímavostí nebylo málo, dvanáctidílná série má sedm autorů. A ono to funguje. Většina příběhů se odehrává v Praze, autoři mají pokřivený smysl pro humor a dělají nekorektní vtípky, a čtenáři je za to milují.

První série Kladiva na čaroděje je sice (ne)uspokojivě ukončená, to ale neznamená, že si čekání na další sérii nemůže zkrátit. Nedávno totiž vyšla antologie ze světa tohoto fenoménu české fantasy s výstižným názvem O krok před peklem.

Nabízí se otázka, zda je antologie nutná, nesnaží se pouze tvůrci ještě více podojit úspěšný nápad? Nesnaží se ještě trochu přiživit na sérii, která okouzlila tolik fanoušků? Přece jen, druhá série se blíží, opravdu je nutné vydávat povídky ke knihám, které samy osobě mají rozsah „pouhé“ novely? Odpověď je ANO. Kniha O krok před peklem si totiž zachovala všechny povedené rysy série, ale zároveň se díky charakteru žánru vyhnula chybám, kterými trpěly novely.

O krok před peklem doplňuje první sérii, některé povídky skrývají odkazy a drobné vtípky na události z „hlavních“ knih, zároveň se dozvíme, co dělali hrdinové na Velikonoce nebo jak se k magii vůbec dostali. Jsou to zkrátka epizody, nápady, které nemají potenciál být rozvedeny v pravé a velké dobrodružství. Kouzlo Kladiva na čaroděje a jeho antologie tkví v postavách. Příběhy jsou zábavné, občas nepředstavitelně praštěné a občas krokem vedle, ale postavy a jejich hlášky s neskutečně kreativními přirovnáními jsou tím, co čtenáři milují. Dalším identifikačním prvkem jsou odkazy na popkulturu. Krátký prostor, který povídka nabízí, je tak nadupán vtipem, hláškami, odkazy a akcí, hluchá místa nemají šanci.

Všichni autoři knih o Felixi Jonášovi a jeho podivné skupině (která stále nemá jméno!) dostali prostor i v antologii, navíc se zde objevují tři nová jména, z nichž jedním je začínající autor jménem Marin Patyok, který vyhrál soutěž Napiš si své Kladivo. Další dvě jména patří ženám. Další novinkou oproti sérii je nepřeložená cizojazyčná povídka. Dušan D. Fabian napsal svoji povídku o Walterovi ve slovenštině a antologie tak získává další bod za originalitu.

Stejně jako jedna z novel série se neodehrává v Praze, i jedna z povídek se odehrává mimo naše hlavní město. V sérii se hrdinové vydali na Slovensko, v antologii do Brna. Vytržení z očekávané lokality působí nejen svěžím dojmem, ale Markéta Klobasová také dokázala brněnské stereotypy proměnit ve vtipy. A jako bonus se dozvíte, jakou má „brněnský orloj“ skutečnou funkci. Přece jste si opravdu nemysleli, že orloj ve tvaru „patrony“ má být opravdu časoměrem?

Povídky jsou rozdílené jako jejich autoři, jedna má pár stránek, další čítá několik desítek stran. Jeden autor se zaměřuje na akci, další na popis magické stránky světa. Někdy se v povídce objevují všichni hrdinové, jindy jen jeden nebo dva. Jednou je žánr povídky hororový, jindy jde o detektivku. Zaměření na psychologii postav střídají explicitně krvavé scény. A tato směska je opravdu návyková.

Antologie je výborný prostředek, jak si zkrátit dobu čekání na druhou sérii Kladiva na čaroděje. A pokud tuto sérii neznáte, může se vám O krok před peklem stát dobrou seznamovací příručkou.