
Krvavé impérium je druhým dílem sci-fi série Diabolik, která na sebe upozornila nejen nádhernou obálkou, ale i otázkou lidskosti. Co vlastně dělá člověka člověkem?
Tyrus von Domitrian se dostal k moci, je mladý, nezkušený, impulzivní, ale i vynalézavý. Má spoustu nepřátel a mnozí nemohou skousnout jeho vztah s diabolikem. Jejich pouto jde proti víře, diabolici jsou uměle vytvořená stvoření, ale Tyrus je odhodlaný svoji milou před všemi bránit. Společně musí čelit mnoha hrozbám, momentálně jsou snadným terčem, protože nový Imperátor ještě nemá upevněnou svoji moc. Mají tedy plné ruce práce s tím, aby odráželi útoky těch, kteří je chtějí ohrozit. Uchýlí se k mnohým nebezpečným plánům a některé budou mít nedozírné následky.
Tohle sci-fi ukazuje budoucnost v galaktickém Impériu, které je v mnohém pokrokové, ale zároveň v mnoha věcech zpátečnické. Roboti jsou běžnými sluhy, svůj vzhled si všichni bez problému mohou změnit k nepoznání. Na druhou stranu je zakázané učení a vědění, pokud nařízení porušíte, stanete se kacířem. Je zde spousta možností, ale i omezení.
Další vesmírné dobrodružství, které jsem v letošním roce přečetla, a opět nelituji. Tato galaktická díla mají něco do sebe. Navíc využití nových a propracovaných technologií je zajímavé, stejně jako užití robotů a diaboliků, tedy na míru vytvořených a sestrojených stvoření, která počítač vhodně naprogramoval pro určitou věc. Většinou z diaboliků udělali ochránce svých pánů, tedy bytosti stvořené k zabíjení nepřátel. Proto jsou nebezpeční, mocní a silní.
Čeká nás vesmírná politika, hrozící válka a především vymýšlení nebezpečných plánů. Hlavním hrdinům půjde často o život. Celý příběh je neuvěřitelně napínavý, tohle drama si pro čtenáře připravilo mnohá překvapení. Krvavé impérium je plné brutality, bojů, ale i romantické a silné lásky.
Rozhodně dochází ke značnému vývoji postav, jak to bylo u prvního dílu. Nemesis díky své lásce poněkud zkrotla a činila nesmyslná rozhodnutí. Ale i samotný dobrák Tyrus prošel změnou, která z něj učinila odlišného člověka. Nemesis byla v prvním díla opravdu brutální a nelítostná osoba bez špetky slitování a citu. To se v průběhu příběhu měnilo a probudily se v ní city a emoce. Ovšem v Krvavém Impériu více než vraždící monstrum připomínala pubertální dívku, což byla trochu škoda.
Příběh je prošpikovaný akcí, zvraty jsou velmi časté. Rozhodně nelze říct, že je dílo předvídatelné, právě naopak. Do poslední chvíle čtenář netuší, jak vše dopadne. Situace se mění z minuty na minutu, téměř každá kapitola přináší nějaké překvapení. Věřím, že mnozí mohou být zahlceni tak častou změnou v ději a mnohdy může působit překombinovaně.
Tato kniha pro mládež není vhodná pro slabé povahy a citlivé duše. To už čtenář může očekávat podle názvu, ale pokud vás trocha krve neodradí, směle se pusťte do čtení. Krvavé Impérium v žánru young adult je jedna velká a nepředvídatelné jízda. Samotný konec je šokující a rozhodně mě nalákal na čtení dalšího dílu.
S. J. Kincaidová je americká autorka, která se narodila v Alabamě. V době, kdy žila ve Skotsku u strašidelného hřbitova, si uvědomila, že chce být spisovatelkou. Jejím debutem se stal první díl trilogie Insignia. Poté následovala série Diabolik, které jsme se dočkali i my v České republice díky nakladatelství Fragment.
Ukázka:
Diabolik, podčlověk, zrůda – bude naší Imperátorkou! Vždy se říkalo, že mladý Tyrus je šílenec. Také se říkalo, že celou dobu předstíral šílenství, aby unikl zlovolnosti své rodiny. Inu, obávám se, že přece jen nakonec musí být šílený. Musí! My všichni víme, co jsou diabolikové zač! Oni nejsou lidé. Nemesis dan Impyrean není osoba. Je to monstrum vytvořené za pomoci genetického inženýrství. Byla stvořena, aby vypadala jako člověk, ale není člověkem. Diabolikové jsou silnější, rychlejší a krutější než my, jediným smyslem jejich života je ochraňovat své pány. (Str. 9)