Recenze: Edward Docx – Nech mě jít

• 

Vytvořeno 23. 1. 2019 0:00

Autor: Tereza Zítková

Pan Lasker je smrtelně nemocný a nemá už žádnou naději na uzdravení. Naopak, čeká ho postupné zhoršování až trvalé upoutání na lůžko. O takový konec ale pan Lasker nestojí, a tak svým třem synům oznámí, že chce odjet do Švýcarska, kde mu umožní na jedné klinice odejít po svém. Dva starší s tímto rozhodnutím nesouhlasí, a tak se na tuto nešťastnou dovolenou vydává se svým nejmladším synem Louisem, který je vypravěčem knihy Nech mě jít Edwarda Docxe.

Louis Lasker má svou rodinu opravdu rád, ale zároveň ji občas nesnáší. Nese si křivdy z dětství, ale také má na toto období krásné vzpomínky. Tento rozkol v něm je i při cestě do Švýcarska. Má vztek na otce, protože se rozhodl vzdát se svého života, na druhou stranu ale rozumí tomu, proč nechce dopadnout tak, jak mu doktoři předpovídají. Zlobí se na své dva bratry, kteří nejsou schopni pochopit svého otce a nechtějí ho v jeho rozhodnutí podpořit, a tak se raději nezúčastní této poslední cesty.

Na cestu vyráží Louis s otcem v jejich starém obytném voze. Před cílem mají naplánováno několik zastávek, aby si užili ještě nějakou legraci. Ve Francii absolvují ochutnávku vína, vrací se taky do tábořiště, kde kempovali s otcem jako malí. A několik dalších. Spolu s krásnými vzpomínkami se ale do jejich zážitků vkrádají problémy, které otec již má. Často ho bolí nohy, není schopen se sám ustrojit či se umýt. Louis se mu snaží ve všem vyhovět, a i když se snaží podpořit svého tatínka na sto procent, sám bojuje s pocitem, jestli je opravdu dobře, že ho nechá jít. Neměl se snažit víc? Neměl najít klady na jeho smutném konci? Neměl… myšlenky se mu honí a hlavou a kilometry z cesty ubíhají možná až moc rychle.

Edward Docx napsal neskutečný rodinný příběh, který rozebírá problémy až do nejposlednějšího detailu. Jelikož se tito muži baví opravdu upřímně, dozvídá se čtenář takové věci, které by normálně o jiné rodině nevěděl. Chvílemi je vyprávění veselé a optimistické, jindy smutné, často může člověkem lomcovat vztek. Starý pan Lasker se snaží odejít s čistým štítem, a tak se svěřuje se svými problémy, pocity, vším, co by mu pomohlo odlehčit jeho černé svědomí. A Louisovi se často neposlouchají jeho slova dobře. Jeho otec totiž opustil matku svých starších synů, aby mohl být s Louisovou matkou. A to děti nesnáší moc dobře.

Kniha Nech mě jít je hodně upřímná a dává čtenáři možnost nahlédnout do hlavy nemocného člověka, který si uvědomil, že žil dost sobecky. Ač byly jeho pohnutky myšleny dobře, nedopadly tak, jak je on sám chtěl. A i když se říká, že i dobrý úmysl se počítá, v některých případech to neplatí. Hlavními hrdiny jsou hlavně muži a jejich svět. Ženy se zde vyskytují minimálně, ale jak to tak bývá, často se vyprávění kolem nich točí.

Při čtení této knihy budete sami přemýšlet nad svou rodinou, svým životem, svými rozhodnutími. Doufám, že vás tato kniha osloví stejně jako mě. Nemusíte souhlasit se vším, co vám autor předkládá, ale zkuste zapřemýšlet nad tím, jak žijete a kam vlastně směřujete.