Recenze: Francesca Hornak – Sedm dní spolu

• 

Vytvořeno 5. 2. 2019 1:00

Autor: Tereza Zítková

Máme po Vánocích a někteří z nás jsou rádi, že je konečně za námi čas plný povinných návštěv všech možných a nemožných příbuzných. Ale proč? Vždyť to jsou naši nejbližší a mělo by nám s nimi být dobře. Ale opak je často pravdou. Raději trávíme čas s cizími lidmi, protože občas se cítíme s rodinou něčím povinováni nebo jsme ublíženi z dětství, které bylo jiné, než jsme si představovali. Kniha Sedm dní spolu o jedné takové rodině vypráví.

  

Rodina Birchových je běžná anglická rodina. Dva rodiče a dvě dcery, každý jsou jiný a každý má svá tajemství. Na Vánoce ale jsou spolu tak, jak se sluší a patří. Oni jsou k tomu ale tak trochu donuceni. Jelikož jejich starší dcera Olivia pracuje jako lékařka v oblasti zasažené smrtelně nebezpečným virem, musí celá rodina sedm dní strávit v karanténě. A tak se všichni chystají na staré rodinné sídlo. Nakupují, informují své známé a připravují cedule, které varují kohokoliv, kdo by chtěl vstoupit na jejich pozemek, že je tu riziko nákazy. A zábava může začít!

 

Olivia má pocit, že její rodina řeší malichernosti. Jak mohou slavit svátky klidu a míru, když na jiném kontinentě takové množství lidí umírá a není jim pomoci? Postupem času ale znovu poznává své nejbližší a ukazuje se, že nejsou tak povrchní a nezajímaví, jak se může zdát. Najde si k nim znovu cestu? A jaké tajemství skrývá sama Olivia?

 

Ostatní členové rodiny si zase neví rady s Olivií. Na jednu stranu jsou moc rádi, že ji znovu mají doma, ale na tu druhou netuší, jak se k ní chovat. Zažila si perné chvíle a ani jeden z nich nechápe, jaké to je vrátit se do takové reality. Oni vědí, že dělá záslužnou práci, ale taky chtějí, aby si uměla užít rodinné Vánoce. Jak se s tím nakonec všichni poperou? A dokážou se smířit s tajemstvími, která vyjdou na povrch?

 

Kniha Sedm dní spolu ukazuje, jak je občas těžké pochopit své milované. Děti máme často zaškatulkované stále jako malé caparty, kteří potřebují naši pomoc. I o rodičích máme mylné představy. Často je máme postavené na piedestalu a nedokážeme pochopit, že i oni jsou jen lidi a dělají chyby. Nakonec se ale ukáže, že láska a pravda opravdu vítězí.

 

Ve vyprávění se střídají všichni z rodiny Birchových a někdo pátý. Nebudu ale dopředu prozrazovat, o koho se jedná, protože je to podstatný díl překvapení v příběhu. Rozhodně se ale máte na co těšit. Příběh je opravdu úžasný. Je dostatečně milý, aby okouzlil milovníky dobrých konců, a zároveň je ironický, což ocení ti, co vědí, že život není vždycky peříčko. 

 

Kontrast smrtelně nakažlivé choroby a pohody vánočních svátků se skvěle doplňují. Člověk si při střetu s vážnou nemocí uvědomí, že řeší malichernosti a že jeho život opravdu není tak zlý, jak si doposud myslel. Smutné ale je, že si tento fakt mnoho z nás uvědomí opravdu až ve chvíli, kdy jde do tuhého. Věřím totiž, že toho máte dost, za co můžete být rádi a na co můžete být pyšní. Ať už to jsou šikovné děti, krásný dům či milující manžel, který při vás stojí.