Recenze: Brigid Kemmererová – Temné a osamělé prokletí

• 

Vytvořeno 5. 12. 2019 0:00

Autor: Silvie Bravencová

Kniha Temné a osamělé prokletí je retellingem známé pohádky Kráska a zvíře. Tuto pohádku zná snad každý, navíc retellingů na dané téma je v dnešní době opravdu velké množství, přesto se autorce Brigid Kemmererové podařilo napsat velmi originální a chytlavý příběh.

Princ Rhen je dědicem mocného království. Vždycky se těšil, až převezme vládu a ujme se správy své země. Jenže to bylo předtím, než ho zlá čarodějka proklela. Předtím, než se proměnil v krvelačné monstrum. Předtím, než zničil svoji rodinu a zemi…

Pro Harper nebyl život nikdy moc lehký. Žije sama s bratrem a vážně nemocnou matkou, nemají moc peněz. A když se jednoho večera pokusí pomoci neznámé dívce v ulici ve Washingtonu, je přenesena do zakleté země prince Rhena.

Monstrum? Princ? Harper neví, co si má myslet. Když však začne poznávat dobré stránky princovy povahy, zdá se, že by prokletí mohlo být zlomeno. Že se do prince konečně zamiluje lidská dívka. Ovšem to temné síly nemohou dopustit, a tak se spojí, aby Harper i Rhena rozdělily…

Jde o příjemné a oddechové čtení. Skvělým nápadem bylo propojit kouzelný Uhlíkov, kde bydlí Rhen, a dnešní svět, tedy Washington, ze kterého pochází Harper. Uhlíkov je království, ve kterém se odehrává větší část děje. Princ Rhen byl rozmazlený a nevážil si toho, co měl. Když oslavil své osmnácté narozeniny, proklela ho zlá čarodějka Lilith. Rhen je nucen měnit se v obludné monstrum na konci každého období. Když se promění, neví o sobě a ničí vše a všechny, kteří mu přijdou do cesty. Jedině dívka, která se do něj doopravdy zamiluje, ho může zachránit. Proto mu jeho věrný královský strážce Grey vodí poctivě každé období jednu dívku za druhou.

Retellingů na motivy pohádky Kráska a zvíře je nespočet a sama už jsem jich pár přečetla, např. Dvůr trnů a růží nebo Na lovu. Může se zdát, že už tyto příběhy mohou být nezáživné, že se v nich opakuje stále to stejné dokola. Naštěstí tomu tak u knihy Temné a osamělé prokletí není.

Postavy jsou sympatické, hlavně Harper, která není vůbec typickou Kráskou. Je velmi svérázná, navíc jako malá prodělala mozkovou obrnu, takže kulhá na jednu nohu. Rhen mi místy sympatický byl a místy nebyl. Svůj názor na něj bych přirovnala k jízdě na horské dráze. A nakonec je tu Grey, který mi byl od začátku až do konce milejší než Rhen.

I když je kniha žánru young adult, nenaleznete v ní kupodivu žádný milostný trojúhelník. To mě příjemně překvapilo. V knize byla okrajově naznačena i LGBT tematika. Knihu bych zařadila mezi velmi moderní pojetí Krásky a zvířete. Je to jeden z těch lepších retellingů, který můžu doporučit.