
Komplikovaný vztah s matkou, nevyjasněná smrt otce, nemocné dítě, záletný manžel,… Vražedná kombinace. Najdete alespoň jeden shodný bod? Tak možná právě pro vás psala Radka Třeštíková svůj nový román Foukneš do pěny.
Vladěna, kterou matka už při narození potrestala nelibě znějícím jménem, má všeho už dost. Žije ve stínu své krásné matky, v nevyrovnaném vztahu s dcerou, s manželem, který ji podvádí se studentkami na fakultě, kde působí jako vyučující. Jednoho dne se sebere, respektive sebere manželův elektromobil, a vyrazí se svými křivdami a oblečením manželovy milenky na trip po Evropě. Hodlá si vyčistit hlavu a najít si svoje místo v už tak dost zpackaném životě.
Námět knihy zní lákavě. Kdo z nás někdy netoužil sbalit kufr, vyjet na pár dnů mimo domov sám a jen tak se bezcílně toulat. Vladěna má ovšem v hlavě takový zmatek, že v prvních několika stranách zjistíte, že čtete, čtete a vlastně ani nevíte co. Jazykové kudrlinky, tok vět bez ladu a skladu mají patrně simulovat chaotické myšlenkové pochody hlavní hrdinky. Což se autorce podařilo. Je to zmatek nad zmatek, ze kterého marně hledáte cestu ven.
Tak jak většina čtenářů ve většině případů začne už po pár stránkách sympatizovat s hlavní hrdinkou, tak ve Foukneš do pěny se stane pravý opak. Chaotická, labilní, depresivní Vladěna, která je místy úplně mimo, vyvolává spíše pocity trapnosti a zmaru než sympatie. I přes snahu najít na její osobě něco pozitivního se nedaří ani po dalších přečtených stranách. Není vtipná, nemá nadhled, je infantilní, chová se nelogicky. Výčet by mohl pokračovat do nekonečna. Tohle se Radce Třeštíkové nepovedlo. Jestliže se s její poslední hrdinkou mají ztotožnit ženy středního věku, které procházejí krizí, tak tady ke shodě nedojde.
Děj knihy plyne jaksi nahodile, občas s prvky fantasy, kdy v jednu dobu v autě s Vladěnou jedou matka, dcera a babička. Přičemž dvě první sedí doma v České republice a poslední odpočívá v hrobě. Patrně se jedná o demonstraci špatného psychického stavu hlavní postavy. Občas dojde i na sexuální scény, jak už jsme v současné literatuře zvyklí. Pokud čekáte nějaké zážitky z cesty ze zahraničí, nečekejte. Hlavní hrdinka povětšinou neví, kde se nachází. Pouze rámcově tuší, ve které zemi.
V knize najdete i drobnou detektivní zápletku. Jak zemřel Vladěnin otec? Byla to právě tato zkušenost, která z hlavní hrdinky udělala snůšku nervů, nebo je problém někde jinde? Jak to už u Radky Třeštíkové bývá, závěr si musí čtenář udělat sám, protože její knihy mají často otevřený konec a hodně zůstává nevyřčeného. U Foukneš do pěny tomu není jinak. Poslední stránky knihy se nesou v překvapivě smířlivém duchu a knize malinko vylepší skóre.
Jakkoliv se jedná o knihu, kde hlavní roli hrají nevyřešené vztahy a staré křivdy, na rozdíl od Veselí, které bylo uvěřitelné, se to o Foukneš do pěny říci nedá. Ve Veselí byl vtip a možná životní realita, což se v nové knize bohužel neopakuje.
Název: Foukneš do pěny
Autor: Radka Třeštíková
Nakladatelství: Motto
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2020
Vydání (1., 2. atd.): 1.
Počet stran: 249
ISBN 978-80-267-1802-4