
Snad od samého počátku lidského bytí jsou lidé fascinování vraždami – co k tomu dotyčného vedlo, proč to udělal, byl v právu? Nekonečná zvědavost, která ztěžuje práci kriminalistům a mnohdy vede k obhajování vraha. Zvlášť jde-li o mordýře z řad něžného pohlaví. Úvahu nad tím najdeme již v úvodu knihy Jennifer Wrightové – Vražedkyně, ženy s krví na rukou.
Hned ze začátku považuji za nutné upozornit na fakt, že jestliže jste rozhodnuti se knihou pročíst, počítejte s tím, že se u vás vystřídá pestrá škála emocí, mezi něž nepatří jen znechucení a zhnusení, ale – ať je to sebevíc překvapivé – i jistá dávka empatie a pochopení, může dojít dokonce k pobavení (případ Locusty z Galie). Slabším povahám čtení nedoporučuji, případně se mohou zaměřit jen na některé vražedkyně. Eliminaci případů usnadňuje sama autorka označením skutků opravdu děsivých a krutých. Hned u prvního jména, jímž je snad nejznámější mordýřka Alžběta Báthoryová, můžeme číst „mučení + zotročování + smrt mladistvých + kanibalismus“.
Jednotlivé příběhy jsou velmi krátké, autorka nejde do hloubky, neseznamuje čtenáře s detaily života ukrutnic. Omezuje se na holá fakta, největší prostor má popis skutků, kterých se ženy dopustily. Rozhodně to není negativum knihy, nejedná se o životopisný výklad, ale o literaturu faktu. Velkým plusem je členění knihy na tematické části, přičemž v každé jsou vražedkyně seřazeny dle období jejich života. Navíc autorka mistrně na stránky zakomponovala zajímavá fakta týkající se nejen žen – o rozvodech, rozchodech, cestě žen k jejich nezávislosti. Nebo snad máte pochybnosti o tom, zda vám nehrozí podobný osud? Pak se začtěte do kapitoly Jak rozpoznat psychopata. Dozajista zjistíte, že jste v naprostém pořádku.
Pokud jsem doteď dílo Wrightové chválila, nyní tomu bude naopak, výtkám se nelze ubránit. Jsou to především některé špatně uchopené kapitoly. Kupříkladu část Nájemné vražedkyně neodpovídá svému názvu, pojednává o ženách, které „uspěly“ ve světě mužů (např. stály v čele pirátů, sem tam zbavily jiného člověka života – nikoliv však na objednávku). Je otázkou, zda se jedná o chybu překladu, či výraz „nájemné“ figuruje již v originálním vydání. Problematickou kapitolou jsou také Vraždící královny. Svému označení neodpovídá příliš dobře, uvážíme-li, v jaké době uvedené ženy žily, celkově do konceptu knihy kapitola nezapadá a zmírňuje čtenářské očekávání. Velká škoda je, že vražedkyně nemají u svých jmen své podobizny. Několik snímků je na předních deskách knihy, leč nikde v knize se nedočtete, o které ženy se jedná.
Jennifer Wrightové se povedlo téma vážnější povahy představit s jistou dávkou nadhledu, ve správný čas používá odlehčení formou vtipných narážek, a i přes to málo výtek knihu vřele doporučuji. Náš svět není naplněn jen radostí, patří do něj bohužel i to nepříjemné, na co bychom neměli zapomínat a vzít si z toho ponaučení.
Název: Vražedkyně, ženy s krví na rukou
Autor: Jennifer Wrightová
Překlad: Jana Vlčková
Nakladatelství: Alpress, s.r.o.
Místo vydání: Frýdek-Místek
Rok vydání: 2021
Vydání: 1.
Počet stran: 176
ISBN: 978-80-7633-567-7