Recenze: Charmaine Wilkersonová – Černý dort

• 

Vytvořeno 24. 8. 2023 2:00

Autor: Tereza Zítková

 

Dvě děti, jedna zemřelá matka a dědictví, které není úplně běžné. Kniha Černý dort autorky Charmaine Wilkersonové přináší mezigenerační příběh jedné rodiny, která se rozhodla žít trochu jinak a bojovat za sebe a svá práva. Jak moc se budou moct vymanit ze stereotypů, které o nich společnost má?

Eleanor Bennetová byla matkou dvou dětí. Byla to milující manželka, ochotná sousedka a milá žena, se kterou lidé rádi trávili čas. Po smrti svého muže si dovolila ještě jednou se zamilovat. Bohužel ale za svého života nestihla všechno, co chtěla a co potřebovala pro klid svého svědomí. Ve své závěti tak zanechala videonahrávku, na které vysvětlila svým dvěma dětem své počínání za života a svěřila se jim s celým svým životním příběhem. Její historie není tak jednoduchá a jasná, jak si její potomci mysleli. Je to spletité vyprávění plné nebezpečí a dalších vedlejších postav, bez kterých by se mnohé neudálo. Jak se s tím vyrovnají její děti? Budou si umět po ztracených a promlčených letech k sobě najít cestu zpátky? Nebo už je na všechno vysvětlování pozdě?

Kniha se může jevit jako další oddechová záležitost, kterou si vezmete na dovolenou. Opak je ale pravdou. Příběh je inspirován mnoha událostmi, které se opravdu staly. Dotýká se například rasové diskriminace i přijetí čínských přistěhovalců a jejich podniků na Jamajce. Jak moc může záležet na barvě pleti a postavení ve společnosti, bylo probráno v literatuře již nesčetněkrát, ale v knize Černý dort je toto téma opravdu silné. Postavy jsou propracované a uvěřitelné. Každá z nich je jiná a každá z nich nám přináší svůj pohled na danou situaci. Čtenáři dá tedy pořádnou práci vyznat se v tom, kdo je kdo, kdo zrovna vypráví a v jakém časovém úseku vyprávění se zrovna nachází. Když se ale zorientuje, užije si příběh o rodině, která si prožila opravdu hodně, ale zapomněla na fakt, že právě rodinní příslušníci vám mohou nejvíc pomoct. Nikdy nejste úplně sami a na to by neměl zapomínat nikdo z nás.

Oceňuji silné postavy, které se vydaly přes hranici své komfortní zóny. Ač už to bylo z důvodu bezpečnosti nebo jen kvůli tomu, že chtěli světu dokázat, kdo opravdu jsou. Myslím, že nezáleží na tom, jakou barvu pleti máme, odkud pocházíme, kdo nás porodil, co máme rádi, důležité je, že pokud něco opravdu chceme, jdeme si za tím. 

Krásně to shrnuje citát na přebalu knihy: „Nemůžeme si vybrat, kým se narodíme, můžeme si ale vybrat, kým se staneme.“ A to je pravda. Postavy knihy Černý dort se tím řídí. Občas jim chvíli trvá, než se vydají na tu správnou cestu a poslechnou volání svého snu, ale nakonec se jim to podaří. 

Kniha mě velmi překvapila. Je to silný příběh o rodinných vazbách i o podstatných tématech, z nichž některá stále lomcují naší společností. Je to vyprávění o tradicích a o tom, co všechno si v sobě přenášíme díky genetice. A i o tom, co zmůže jeden úžasně lahodný černý dort. Je to příběh, který vás dostane a donutí zamyslet se nad tím, jaké v životě máte štěstí.