
Vášnivým čtenářům by jistě neměla ujít pozornosti novinka z nakladatelství Metafora, která je uvede do světa knih a neobvyklého knihkupectví fungujícího v Paříži na začátku 20. století. A nejen to. Nabídne jim pohled do zákulisí tehdejší redakční práce, která se výrazně lišila od té současné.
Americká spisovatelka Kerri Maherová má na svém kontě doposud 5 románů, z nichž už dva byly přeloženy do češtiny. V roce 2019 byl vydán její román Debutantka z rodu Kennedyových a v roce 2022 vychází její další román Američanka v Paříži. Maherová se ve svých knihách s oblibou nechává inspirovat skutečnými událostmi a životy skutečných osobností.
V tomto románu zpracovala životní osudy Sylvie Beachové, Američanky, která se rozhodla zakotvit v Paříži a otevřít si tam knihkupectví nabízející anglojazyčnou literaturu. Román detailněji představuje pouze část jejího života vymezeného léty 1917–1936, přestože Sylvia zemřela až v roce 1962.
Román čtenáře uvede do světa knih, společnosti spisovatelů a milovníků literatury. Je pravděpodobné, že během čtení u mnohých vyvstane nutkavá potřeba dělat si poznámky a sepisovat si zmiňovaná díla a rovněž touha blíže se seznámit s tvorbou literátů vystupujících v daném románu.
Autorka ve svém díle přináší pohled na každodenní fungování knihkupectví Shakespeare & Co., jeho snahy prosadit se na trhu a finančně se udržet nad vodou, ale i kulturní dění v Paříži, které přitahovalo řadu všestranně zaměřených umělců. S mnohými z nich se Sylvia seznámila a udržovala s nimi přátelské vztahy. Velmi silný vztah navázala se spisovatelem Jamesem Joycem, jehož dílu Odysseus pomohla na svět. Téma, které Joyce v daném díle zpracovává, bylo natolik novátorské, neotřelé, pro některé až přímo skandální, že časopisecky vydané úryvky skončily u amerického soudu, který Joyceovu románu uzavřel legální cestu do Zámoří.
Rozdílnost přístupu k tělesnosti, sexualitě a niterným tužbám každého jedince je dalším tématem, které Kerri Maherová ve svém románu ukazuje. Spojené státy americké byly v těchto otázkách mnohem zdrženlivější a puritánštější než prostředí francouzského hlavního města. Francouzi se s mnohem větší otevřeností stavěli také k homosexuálním vztahům, k ženské otázce a postavení žen ve společnosti. Sylvia řadu let udržovala milenecký vztah s Adrienne, rovněž provozovatelkou knihkupectví.
V neposlední řadě autorka popisuje složitý proces zrodu Joyceova slavného románu Odysseus, přepisování rukopisu, nekončící úpravy a korektury, komunikace s tiskárnou na straně jedné a nedočkavými zákazníky na straně druhé.
Za zmínku jistě stojí i jazyk, kterým je kniha napsána. Autorka (potažmo překladatelka Barbora Klasová) velmi nenuceně kombinuje moderní jazyk (s jistou dávkou hovorovosti) s jazykovými prvky a obraty typickými pro danou dobu, díky čemuž vzniká plastická mozaika, která je pro čtenářovo oko velmi příjemná, a celek tak získává nádech atmosféry Paříže na začátku 20. století.