Recenze: Lucie Macháčková – Svatební historky

• 

Vytvořeno 6. 7. 2024 1:00

Autor: Lenka Karasová

Jednou mi někdo říkal, že svatby musíte buď milovat, nebo nenávidět. Ačkoliv si už nepamatuji, kdo to byl, jedno vím jistě – neměl pravdu. Proč? Protože na každé svatbě si můžete užít zábavu, potkat nové lidi, přijít na jiné myšlenky. Jasně, najdou se výjimky v podobě fiaska, ale na ty teď nemysleme. Díky Lucii Macháčkové, známé stand-up komičce, se můžete ponořit do historek týkající se svatebního veselí a upřímně se zasmát.

A tím upřímně myslím vážně upřímně. Historky jsou podávány, jako byste seděli v hledišti a autorku poslouchali naživo, nepředkládá vám jen tak děj, co se komu stalo. Zcela přirozeně jsou zařazeny vlastní zkušenosti a názory Macháčkové (ne všechny zážitky jsou její, čerpala od přátel, známých); využívá skvělé slovní příměry: „… neřešili jsme, že naše představy o ní jsou stejně kompatibilní jako androidová sluchátka s iPhonem.“ (MACHÁČKOVÁ, Lucie, 2023. Svatební historky aneb jak jsem se nevdala. Praha: Ikar, s. 11. ISBN 978-80-249-5189-8); jestliže použije vulgarismus (je jich pomálu), činí tak ve vhodnou chvíli.

Knížka není jen o krátkých stories, ukrývá v sobě typy nevěst při vybírání svatebních šatů, typické svatební bingo, co může pronést šílená nevěsta a mnoho dalšího. Asi vás nepřekvapí, že jestliže máte vlastní svatbu za sebou, s mnoha věcmi se ztotožníte a je pravděpodobné, že s mnoha jinými budete nesouhlasit.

Kdybyste se jenom přece cítili unavení z neustálých historek z veselek, rozluček se svobodou apod. (ačkoliv s tím už byste měli ke čtení Svatebních historek přistupovat), pak vězte, že autorka zařadila i ryze nesvatební zážitek, jímž je třeba její maturita z dějepisu. Toto nahlédnutí do soukromí Lucie Macháčkové není ojedinělé; „seznámíte“ se s některými jejími partnery, zjistíte, proč se ona sama nikdy, resp. zatím, nevdala, kolik že jí je let a také to, proč se jí ozývají někteří pozapomenutí přátelé z dob minulých.

Čtení historek ale nepřináší pouze radost, s přibývajícími stránkami vystupuje pár nepříjemností. Je jím třeba stereotyp pojmenovávat fiktivní muže a ženy Pepou a Marunou, a především neustálá přítomnost alkoholu. Vzhledem ke skutečnosti, že konzumace alkoholických nápojů je obrovský společenský problém a společnost je vyzývána k omezení, není úplně ok, aby celou knížkou prostupoval pozitivní přístup k alko pití a myšlenka, jak je super se opít. Protože přesně tenhle pocit po dočtení mám a svým způsobem to nutí po sklence k četbě této knihy sáhnout. A ne, zábavné historky nepřináší pouze alkohol (konec mravního poučení).

Nicméně nerada bych – a ani to nechci – končila negativem, protože celkově je tato sbírka historek fajnovým počinem, který si zaslouží vaši pozornost. Dá se číst v létě u vody, v zimě pod dekou; můžete si ji užít během jednoho odpoledne, nebo si ji rozkouskovat do více dní, záleží jen na vás, náladu vám zveden určitě. Nesmím opomenout, že se jedná o dílo určené spíše ženám a v neposlední řadě na příjemné tematické ilustrace, jejichž autorkou je Sára Kučíková.

Název: Svatební historky aneb Jak jsem se nevdala
Autor: Lucie Macháčková
Ilustrátor: Sára Kučíková
Nakladatelství: Euromedia Group, a. s., v edici Ikar
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2023
Vydání: 1.
Počet stran: 248
ISBN: 978-80-249-5189-8

Texty neprošly textovou korekturou.