
Naomi přijíždí do městečka Knockemout za svým identickým dvojčetem. Místo přivítání se jí dostane odcizení auta i veškerých financí a zlodějem není nikdo jiný než její vypečená sestřička. Aby toho nebylo málo, zanechá po sobě bez jakýchkoliv informací jedenáctiletou dceru a také všeobecnou nenávist, kterou mají tendenci obyvatelé města přenášet na nevinnou Naomi. Ta sama má už tak starostí dost – utekla od oltáře a má pocit, že její život se propadá na samé dno té nejhlubší propasti. Při příjezdu do města se navíc setká s absolutně nevrlým a nedůstojným chlápkem Knoxem, jehož vikingské vzezření ji dostává do kolen.
Knox má rád svůj klid. V žádném případě se nehodlá zaplést s nějakou ženskou na delší dobu, jenom si to hezky užít v posteli a adié. Když v kavárně narazí na Naomi, nabídne jí pomoc – ale jen chvilkovou, žádné další zaplétání. Proč v něm její přítomnost vyvolává zvláštní pocity, když ani není jeho typ, nedokáže vysvětlit.
Už z prvních stránek si může čtenář pomyslet, že půjde o klišovitý příběh: potkají se dva, ze začátku se nemohou vystát, a nakonec si padnou šťastně do náruče. Nenechte se ale mýlit. Možná Co už nikdy nepřebolí skrývá tuhle základní kostru a možná je očividné, kdo s kým skončí, ale příběh v sobě ukrývá mnohem víc, nejen pouhou oddychovou romantiku pro ženy. Je to sžívání se s uzavřenou komunitou maloměsta, nacházení cesty k rodičovství a celkově k řešení ne příliš jednoduchých rodinných vztahů, síla přátelství, vyrovnání se s opuštěním známého a s vědomím, že musíte začít od úplného začátku. Najdete tu de facto všechno; romantické scény střídají ty, při nichž se vám tají dech napětím, vzápětí skočíte do barvitě popisované erotické scény, pak vás autorka pro změnu dožene k slzám dojetí, které zmizí díky vtipnému okamžiku. Zkrátka se čtenář potká s celou škálou vlastních pocitů.
Obměňující se žánry souvisí s vypravěči, kterými jsou dvě ústřední postavy – Naomi a Knox. Jejich odlišnost vyniká díky vyjadřování, mnohdy tak typickým pro ženy a muže. Knox je vulgární (některé štiplavé příměry vás dozajista pobaví) a přímočarý, Naomi se více soustředí na své pocity. Je důležité zmínit, že děj na sebe plynule navazuje, tedy nečekejte, že tatáž scéna bude jednou viděna pohledem Naomi a podruhé očima Knoxe, to by vše jen zbytečně natáhlo. Žádnou další perspektivu tu nehledejte.
Ke knize mám jedinou výtku, která se týká sexuálních scén. Jsou skutečně velmi popisné a detailní, což knihu řadí do kategorie osmnáct plus, ale především je jich přespříliš. Občas jsem si připadala jako v laciném porno časopise.
Co uvést na závěr? Snad jen doporučení, že Co už nikdy nepřebolí stojí za přečtení a další dva díly, které jsou v plánu (ano, čtete správně, čtenáři se mohou těšit na pokračování) si nenechám ujít. Ten druhý s názvem Co skrýváme před světem by u nás měl vyjít v září letošního roku.
Název: Co už nikdy nepřebolí
Autor: Lucy Score
Překlad: Stanislav Pavlíček
Nakladatelství: Euromedia Group, a. s. – Ikar
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2023
Vydání: 1.
Počet stran: 496
ISBN: 978-80-249-5194-2