Recenze: Knihy pro dospělé
Sám Frederic Morton, původním jménem Fritz Mandelbaum, při psaní románu využil svých vlastních zkušeností. Jako vídeňský rodák židovského původu byl totiž ve svých patnácti letech po anšlusu Rakouska nucen spolu s rodiči uprchnout z nacisty obsazené Vídně.

Takřka pětisetstránkový román
Kámen ze Zdi nářků se vám může zpočátku jevit jako opravdu tvrdý oříšek. Než se do románu začtete a přijdete mu na chuť, může se vám zdát nudným, táhlým i nezajímavým. Abyste si román opravdu užívali, měli byste se nejprve pokusit zorientovat se v jeho počátečním ději a také ve velkém množství postav, které v něm vystupují. Po přelouskání prvních zhruba padesáti stran vás román zaručeně vtáhne do děje. Akce, nezvyklé zápletky a neobvykle líčené události vás dokážou natolik strhnout, že už snad knihu ani neodložíte.
V románu hraje zásadní roli kámen, který údajně pochází ze zdi zničeného jeruzalémského chrámu. Morton si zakládá na tom, že ke Zdi nářků, pozůstatku jeruzalémského chrámu, nechodí Židé pouze naříkat, ale i doufat v to, že se jim splní tajná přání a že nad nimi bude držena ochranná ruka. Tuto druhou funkci v románu plní právě kámen ze Zdi nářků, jehož vlastníkem je slovenský Žid Berek Spiegelglas, který se koncem 19. století dostal do Vídně z rodné slovenské vísky Varungy. Spiegelglas se usadil na předměstí císařské Vídně na takzvaném Tureckém plácku, kde se snaží vybudovat domov pro svoji rodinu. A kámen ze Zdi nářků má být právě ochráncem celého Spiegelglasova klanu.
Berek Spiegelglas, jehož postavu Frederic Morton vymodeloval přímo podle svého dědečka, věří, že jeho země zaslíbená je tam, kde se nachází kámen. Zpočátku je ve své víře utvrzen, protože se daří nejen jemu, ale celé jeho rodině. Jenže do šťastného a poklidného života celé rodiny Spiegelglasů zasáhnou dějiny. Nejprve první světová válka, zhroucení monarchie, hospodářská krize a nakonec nacismus. Spiegelglasové jsou postaveni před dilema: Uprchnout z vlasti před nacismem, anebo zůstat ve Vídni a zahynout?
V jejich blízkosti stáli, vyrovnaní ve třech řadách, muži zpívající rakouskou hymnu, ale s nějakým jiným textem. Ti muži stáli kolem ohně, hořícího těsně u vozu – dřevo, které „klub“ nasbíral, bylo pryč.
„Markusi!“ zavolal Ferdinand.
Bezmocný Markus pravděpodobně nechal těm lidem dřevo bez boje. Svázali mu ruce, do úst mu vrazili roubík, sociálně demokratický odznáček mu někdo vztekle serval, protože klopa jeho saka visela dolů, a v ruce držel jako dětský slintáček list papíru ze svého vlastního bloku, na němž tiskacími písmeny stála dvě slova: RUDEJ ŽID.
„Deutschland, Deutschland über alles…“ Muži zpívali německou hymnu na krásnou Haydnovu melodii se zdviženou pravicí, tři řady soch v hnědých košilích, hnědá smečka v holinkách: „… über alles in der Welt.“(Morton, Frederic:
Kámen ze Zdi nářků. Paseka: Praha – Litomyšl 2009, s. 337.)
V anglickém originále má Mortonův román název
Forever Street, což v přesném překladu znamená „Tato ulice navždy“. Mortonův román však v české překladu nese název
Kámen ze Zdi nářků, na což sám Morton reaguje velice pozitivně: „V původním názvu se odráží názor skeptika. Zpochybňuji dědečkovu víru v jeho vlastní Jeruzalém. Jako bych říkal: Jen si nemysli, že tady v téhle ulici budeš žít v klidu navždy. Ale český název mi naprosto vyhovuje, jelikož výtečně vystihuje podstatu knihy.“
V každém případě je Mortonův román neobvyklý svým tématem a pojetím, je výtečně napsaný a na atraktivitě mu přidává také skutečnost, že je pojat částečně autobiograficky. Zajímateli-se o dějiny první poloviny dvacátého století nebo lákají-li vás židovské romány, určitě si román
Kámen ze Zdi nářků přečtěte.
Knihu
Kámen ze Zdi nářků vydalo nakladatelství
Paseka.
Čtěte také:Seznamte se, Frederic Morton