Knihy pro dospělé

Pohádky Pavla Drozda

kniha

Uvést v titulu knihy slovo „postmoderní“ vyžaduje od autora notnou dávku sebevědomí nebo škodolibého humoru. Je téměř jisté, že vztah čtenáře ke knize se bude – zejména v prvních chvílích – od toho označení odvíjet. Spisovatel, který se skryl za pseudonymem Pavel Drozd, svou sbírku Za devatero větami doplnil podtitulem postmoderní pohádky. Jde v tomto případě o sebevědomí nebo žert?

Číst dál: Pohádky Pavla Drozda

Stanisław Lem – legenda sci-fi

il

Stanisław Lem je legenda. Na tomto faktu nemění nic ani skutečnost, že se u nás stal populárním v době, kdy byl na trhu zoufalý nedostatek knih sci-fi žánru a kdy se sahalo i po socialisticko-optimistických fantaziích sovětských autorů nevalné kvality. Do češtiny byly přeloženy téměř všechny Lemovy texty, včetně rozsáhlého románu Nepromarněný čas, který se svým zaměřením z ostatního díla vymyká. Samozřejmě, že existují také knihy o tomto spisovateli jako třeba Stanisław Lem (1995) z pera jeho překladatele Pavla Weigla. Nedávno se na českém trhu objevila kniha polského autora Wojciecha Orlińskiho Co to jsou sepulky? Všechno o Lemovi nabízející pohled na tohoto výjimečného autora očima krajana.

Číst dál: Stanisław Lem – legenda sci-fi

Když mi bylo pět, všechno se změnilo

il

Ráda bych vám představila knihu, o níž se domnívám, že není v českých luzích a hájích dostatečně známa. V tomto důmyslném románu z pera charismatické Irky Emmy Donoghue se mísí krutost osudu s roztomilou dětskou naivitou, svět v Pokoji, který není na mapách, s „tam Venku“ a děsivě perfektní psychologické profily všech postav s vědomím, že podobné příběhy se mohou odehrávat kdekoli kolem nás.

Číst dál: Když mi bylo pět, všechno se změnilo

Život jako síla i slabost

detail

V ediční řadě nakladatelství Plus, která se zaměřuje na reedici českých knih (ale také na vydávání českých knih nových) vychází po 34 letech dílo českého spisovatele Vladimíra Körnera. Historická novela o přátelství, zradě, touze člověka po svobodě, která naráží na překážky striktně daných a fanaticky dodržovaných pravidel, Údolí včel.

Číst dál: Život jako síla i slabost

Lidská prostota a ubohost představená v lepším světle

dum

V letošním roce mají milovníci amerického spisovatele Johna Steinbecka poprvé možnost přečíst si další jeho dílo v češtině. Nakladatelství Dokořán se podařilo vydat titul Sladký čtvrtek, který navazuje na román Na plechárně. Autor nás znovu zavádí do kalifornského městečka Monterey, které se ale několik let po válce změnilo k nepoznání.

Číst dál: Lidská prostota a ubohost představená v lepším světle

Dvorní šašek – příčina smrti krásné lazebnice

srdce

Do konce čtrnáctého a začátku patnáctého století se můžeme ponořit díky Siegfriedu Obermeierovi. Zavede nás do Mnichova, Prahy a dalších měst. Prožijeme příběh velké lásky a sžíravé žárlivosti. Příběh nám vypráví člověk, jenž zavinil zbytečnou smrt krásné lazebnice, do které se zamiloval jeho bratr po mléku, soukojenec – bavorský korunní princ Albrecht.

Číst dál: Dvorní šašek – příčina smrti krásné lazebnice

Postavení ženy ve středověku

il

Není žena jako žena. O těch obyčejných se žádné historické zprávy nedochovaly a pro zvídavého čtenáře by to byl jenom popis denní rutiny. Proto jsou mnohem zajímavější osudy kněžen a královen, které mnohdy měly poměrně vysoké vzdělání a kolikrát zastupovaly ve vládě svoje muže. Toho si je Vladimír Liška vědom, a tak po trojici knih Čeští panovníci ve faktech, mýtech a otaznících (poslední vyšla koncem loňského roku) napsal letos Ženy českých panovníků ve faktech, mýtech a otaznících.

Číst dál: Postavení ženy ve středověku

Pomocník turistů s dětmi

il

Sama za sebe musím říct, že si návštěvy hradů a zámků užívám, ale přestože mám ráda historii, nikdy neodolám pověstem, které se o jejich minulosti tradují. Stejně tak chápu turisty s malými dětmi, jimž se dějiny toho či onoho místa snaží vyprávěním pověstí přiblížit. Jenomže nikdo není vševědoucí a ani není v lidských silách pamatovat si všechny výtvory lidové slovesnosti. Nastal nejvyšší čas na čtení knihy Za strašidly na hrady a zámky od Petra Davida a Vladimíra Soukupa, ke které letos vyšel už třetí díl.

Číst dál: Pomocník turistů s dětmi

O pěstounství intimně

il

Pro všechny rodiče, pedagogy, pěstouny je určena kniha Denisy Proškové Štěstí, neštěstí, láska, pěstounství aneb Příběhy ze života o objevování toho, co je a není důležité (NLN, 2012). Ústředními postavami jsou Vlasta Kršňáková na straně pěstounů a Rút Hejzlarová (jakožto autorčin „vzor“ pěstounky). Kniha je pro mne už zajímavá tím, že ji napsala novinářka, která si v dětství prošla podobnými ústrky jako děti z náhradní rodinné péče. Ústrky většinové společnosti mohou mít na děti devastující vliv, ale také silně motivační efekt. Co vede lidi k tomu, aby se starali o děti, se kterými je nepojí genetický kód? A lze knihu na vážné téma napsat s lehkostí?

Číst dál: O pěstounství intimně

Věčný polštář z trávy Antonína Límana

trava

Věčný polštář z trávy je knihou vzpomínek význačného českého japanologa a překladatele Antonína Límana. Její název se odvíjí od Sbírky deseti tisíc listů ze starého Japonska (Manjóšú), kterou přeložil do češtiny a vydal. Sám k němu říká: Populární metafora „polštář z trávy“ (kusamakura) je spjata se životem poutníka, člověka, jenž se musel odebrat daleko od domova, vystavit se nejisté existenci na cestách a spát jen na trsu trávy. Jinými slovy, je to metafora jak vyšitá pro emigranty, jako jsem já.

Číst dál: Věčný polštář z trávy Antonína Límana

Quo vadis, Postgenerace?

il

Jako postgeneraci označuje Miroslav Balaštík českou básnickou generaci 90. let. Celou svou argumentací dotaženou v poslední kapitole sumarizující úvahou s názvem Hledání nových cest však naznačuje, že zvolený termín postgenerace je nálepkou s mnoha výhradami provizorní a do jisté míry nouzovou – žádná vhodnější se však pro daný fenomén nenabízí.

Číst dál: Quo vadis, Postgenerace?

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení