Rozhovor s bulharskou nakladatelkou Jacqueline Wagenstein

• 

Rozhovory

Vytvořeno 7. 5. 2016 22:25

Autor: Jiří Lojín

Vyhlášení výsledků letošního ročníku Ceny Česká kniha se blíží, dojde k němu ve čtvrtek 12. května 2016 na veletrhu Svět knihy. Cílem soutěže je propagace českých knih v zahraničí, a proto se každoročně do Prahy sjedou zástupci světových vydavatelství.

Jednou z nich bude Jacqueline Wagenstein, zástupce významného bulharského nakladatelství Colibri Publishers, viceprezidentka Bulharské knižní asociace (BBA) a členky poradního výboru Bulharského národního knižního centra. S touto ženou, která o literatuře a jejím vydávání ví opravdu hodně, jsme mohli udělat krátký rozhovor.


Můžete našim čtenářům stručně představit své nakladatelství? Řekněte nám, prosím, něco o jeho historii a zaměření.

Colibri Publishers získalo od roku 1990 pozici jednoho z nejvýznamnějších bulharských vydavatelství. Nyní je velmi respektováno zástupci mnoha zahraničních vydavatelů. Skvělá pověst Colibri je výsledkem dlouhodobé, cílevědomé práce a dokonalé profesionality. Zavázalo se plně spolupracovat s každým, kdo oceňuje kvalitní literaturu. Nekompromisní a vysoká úroveň textů i překladů vydávaných Colibri i dokonalý vzhled knihy uchvátí čtenářovu pozornost v Bulharsku i v zahraničí. Katalog Colibri Publisher obsahuje více než 1500 titulů, mezi nimiž figurují nejvýznamnější jména světové klasické, moderní i současné literatury. Díky Colibri mají bulharští čtenáři možnost seznámit se s mnoha proslulými spisovateli i s méně známými autory z různých zemí a kontinentů – reprezentantů různých žánrů, epoch, idejí – a se jmény, které musíme znát, pokud máme držet krok s trendem světové literatury. Vydáváme práce takových autorů, jako John Steinbeck, Charles Dickens, Jorge Luis Borges, Vladimir Nabokov, Isabel Allende, Milan Kundera, Virginia Woolf, Philip Roth, Jose Saramago, Bohumil Hrabal, Truman Capote, Amelie Nothomb, Haruki Murakami, J. K. Rowling, Jonathan Franzen a mnoha dalších.

Čeští čtenáři vědí o současné bulharské literatuře velmi málo, to je škoda. Věřím, že v Bulharsku je mnoho dobrých autorů. Můžete jmenovat některé zajímavé?

Samozřejmě mohu. Mezi mladé a výrazně talentované autory patří Alexander Shpatov, Katerina Hapsali, Yana Bukova, Peter Delchev, Sonya Todorova, Velina Minkova, Bogdan Rusev, Angel Igov a mnoho dalších. Mezi zavedenými autory jsou Lyudmil Todorov, Kristin Dimitrova, Milen Ruskov, Alek Popov, Georgi Gospodinov, Georgi Tenev, Hristo Karastoyanov, Theodora Dimova, Angel Wagenstein a řada dalších.

Máte dostatek dobrých překladatelů z češtiny?

Ano, máme opravdu vysoce kvalifikované překladatele z češtiny do bulharštiny, ale nemyslím si, že by jich byl dostatek.

Existují v Bulharsku oblíbení čeští spisovatelé? Vaše vydavatelství dává přednost Milanu Kunderovi, Miloši Urbanovi, Michalu Vieweghovi, vydalo však také velmi zajímavého a nekonvenčního autora Mariana Pallu. Kterého z nich mají Bulhaři rádi?

Myslím, že Milan Kundera, Jaroslav Hašek a Bohumil Hrabal patří v Bulharsku mezi nejrespektovanější a nejpopulárnější české autory. Colibri Publishers k jejich popularitě u nás velmi přispělo. Díla Michala Viewegha a Mariana Pally jsou oceňována příznivci kvalitní a poněkud excentrické současné evropské literatury. Uvažujeme o vydání českého vítěze evropské ceny pro literaturu Jana Němce.

Co očekáváte, že naleznete na Ceně Česká kniha? Hledáte nějakého zajímavého českého spisovatele, kterého byste zkusili vydat v Bulharsku?

Čekáme, že nalezneme přátelskou atmosféru, užitečné informace o vydávání knih v České republice a mnoho talentovaných a spolehlivých mladých spisovatelů, kteří již dosáhli významných úspěchů v psaní románů nebo povídek.

Jaký je typický bulharský čtenář? Co rád kupuje a čte?

Domnívám se, že typický vkus bulharského čtenáře není jiný, než běžného evropského nebo světového. Dávají přednost „rychlé“ literatuře, jednoduchému čtení, životopisům světových celebrit, kriminálním románům a thrillerům či knihám populární psychologie. Ale podíl náročných čtenářů s kultivovanějším vkusem postupně stoupá.

Existuje v Bulharsku podpora kulturních organizací ze strany státu? Mám na mysli různé granty a finanční příspěvky. Je podpora dostatečná?

Obávám se, že bulharská vláda není dostatečně iniciativní, pokud jde o lepší podporu propagace a reprezentace bulharské literatury v zahraničí. Dobrá zpráva je, že Bulharské národní knižní centrum (založeno v roce 2014) při Národním kulturním paláci v Sofii už spolupracuje se zahraničními kulturními institucemi. Knihy bulharských autorů tak mohou být prezentovány a popularizovány v zahraniční a je možné podpořit jakékoliv úsilí o získání finanční podpory pro každou dobrou knihu bulharského autora, aby mohl být vydán a přeložen do cizího jazyka. Program Centra „Překlad“ má na starosti distribuci bulharských knih do zahraničí a pravidla jsou podobná těm, která jsou v jiných evropských zemích. Nyní ho každý bulharský spisovatel, který najde zahraničního partnera, může využít pro financování.

Je možné udělat něco pro lepší propagaci bulharské literatury v jiných zemích?

Jedním z hlavních problémů je, že zahraniční vydavatelé nemají jasnou představu, co jim může bulharská literatura nabídnout. Samozřejmě, je to nedostatkem překladatelů z bulharštiny do jiných jazyků. Výuka překladatelů může být dobrou strategií k dosažení tohoto cíle. Pokud mluvíme o vývozu umění a literatury, obecně potřebujeme výraznější kulturní politiku. Měla by existovat mnohem významnější finanční a morální podpora vlády. Potřebujeme se častěji prezentovat na mezinárodních knižních trzích a aktivně cílit na dlouhodobě udržitelný rozvoj národních knižních vydavatelství v souladu s evropskými zvyklostmi a standardy. Musíme podporovat četbu a povzbuzovat všechny formy kulturní a profesní výměny. Jak bylo řečeno, myslím, že všechny evropské instituce a organizace, spojené tak či onak s  vydavatelským podnikáním, by měly začít pracovat společně a sladit svá úsilí a rozhodnutí. Mezinárodní kulturní výměnné organizace musí pracovat efektivněji.

Děkuji za zajímavý rozhovor. Věřím, že bulharská literatura najde v zahraničí mnoho příznivců a čeští autoři dokážou bulharské čtenáře zaujmout.