
Spisovatelka Jarmila Mandžuková se věnuje psaní motivačních knih, a tak jsem se zaměřila právě na její motivaci a chuť psát tento žánr. Autorka se narodila v Turnově a má dvě dcery – dvojčata. Z jejích knih dýchá optimismus a taky velká chuť do života. A ten samý pocit jsem si odnesla i z rozhovoru.
Jak se člověk, který studoval zemědělskou školu, dostane ke psaní?
Ke psaní knih mne přivedly dva důležité momenty v mém životě. V mládí jsem hodně četla a psaní mne přitahovalo již od útlého dětství, psala jsem básničky a povídky. A druhý moment byl ryze ženský, ve čtvrtém měsíci těhotenství mi lékař na ultrazvuku sdělil, že budu mít dvojčata. Při mých úporných těhotenských nevolnostech a dalších trávicích těžkostech, s tímto stavem souvisejících, jsem měla velký problém. Nemohla jsem totiž vůbec jíst maso, tedy zdroj plnohodnotných bílkovin, které jsou nezbytné pro výživu těhotné ženy. Tady rozhodla moje zodpovědnost, sehnala jsem si výživové tabulky a kalkulovala, vymýšlela, experimentovala a připravovala takové pokrmy bez masa, abych sobě a svým ještě nenarozeným dětem zajistila dostatečnou a co nejkvalitnější výživu. Experimentování v kuchyni mě baví dodnes, proto není divu, že v začátcích mojí tvorby jsem se věnovala zejména výživě, vaření a psaní kuchařských knih.
Proč jste si vybrala knihy s tematikou seberozvoje?
Mně osobně takové knihy pomáhají, přinášejí povzbuzení do života a motivují k lepší výkonnosti a budování správných návyků. A mým přáním je, aby i moje knihy čtenáře motivovaly a přinášely jim sílu.
Co patří mezi vaše další koníčky?
Mým největším koníčkem je moje práce, tedy psaní a setkávání se čtenáři mých knih. Dále je to cestování, leč doba koronavirová cestování do zahraničí nepřála, tak jsem cestovala po naší zemi a navštívila mnoho krásných míst.
Přečtete si i vy něco?
Jsem pilná čtenářka, neboť základem pro moje knihy je nastudovat odbornou literaturu, která se váže ke zpracovávanému tématu. Ráda čtu knihy o osobním rozvoji a motivační literaturu.
Máte v plánu psát i další knihy?
Samozřejmě ano, psaní se věnuji téměř 30 let a nedovedu si představit svůj život bez psaní. Je to úžasná činnost, stejně tak je obohacující setkávání s mými čtenáři na autogramiádách, přednáškách a dalších akcích.
Co máte na knize Slova, která pomáhají nejraději?
Tuto knihu jsem psala v těžkém životním období, kterým jsem procházela. Měla jsem potřebu se ze všeho vypsat a psala jsem si ji vlastně pro sebe, byla to taková osobní terapie. Možná proto, že kniha je opravdu „ze srdce“, poměrně rychle se vyprodala a dočkala se dotisku.
Je něco, co byste jejím čtenářům chtěla vzkázat?
Mým vzkazem čtenářům je velké poděkování. Denně se u nás vydává okolo třiceti knih a v této obrovské konkurenci musí mít čtenář důvod koupit si právě moji knihu. Děkuji všem svým čtenářům za důvěru a přízeň a přeji jim hodně poučení a inspirace z mých knih. A na závěr si dovolím ocitovat závěrečná slova z knihy Slova, která pomáhají: Buďte vyrovnaní, sami sebou, mějte se rádi, neuzavírejte se do sebe a buďte na světě pro druhé, kteří vás potřebují. Konejte dobro bližním i sobě samému. Tak žijte!