
Jsou to záhady v tom zvířecím světě. Tak například netušíme, proč se pštrosice parádí tak velice anebo proč sýkorky nestartují motorky. Možná se snad také ptáte, proč v poušti velbloudi vůbec nikdy nebloudí. Jak je možné, že když přijde panda, vždycky je s ní švanda? A co ptáci, myslí taky na legraci? Že nevíte?! Stačí číst rýmovaný živočichopis. Veselé básničky o zvířatech, která se nápadně podobají lidem, jsou určeny pro děti.
Myslí ptáci na legraci?
Ornitolog hlavu ztrácí,
protože má těžkou práci.
Chce zjistit, zda všichni ptáci
myslí někdy na legraci.
Racek, ten je bez debat –
chechtání má velmi rád.
Taky husa smíchy heká,
na další vtip vždycky čeká.
Pštros, ten radši hlavu schová,
ať neslyší vtipná slova.
A co moudrá sova v lese?
Myslíte, že vtípky snese?
Většinou však přesto ptáci
mají smysl pro legraci.
Bezpečnostní opatření
Jedna věc mě stále trápí.
Proč nám děti nosí čápi?
V zobáku jen mašličku,
pod ní dítě v uzlíčku…
Děti nejsou připásané!
Co když se jim něco stane,
když na čápa přijde spaní
a pustí se do zívání?
Žádám proto, ať se změní
bezpečnostní opatření!
Labutě
Všechny bílé labutě
chodí brzy na kutě.
To proto, že věří,
že jim zkrásní peří.
Ten, kdo hodně odpočívá,
krásnou pleť i peří mívá.
Běžte proto na kutě
dřív než všechny labutě!
Knihu Myslí ptáci na legraci? vydalo nakladatelství Grada